Difference between revisions of "Arch compared to other distributions (Česky)"

From ArchWiki
Jump to: navigation, search
m (Added missing interlinks)
(restructurized; more accurate and up to date translation of the first half)
Line 23: Line 23:
 
[[uk:Arch Compared to Other Distributions]]
 
[[uk:Arch Compared to Other Distributions]]
 
[[zh-CN:Arch Compared to Other Distributions]]
 
[[zh-CN:Arch Compared to Other Distributions]]
{{accuracy}}
+
{{Article summary start}}
 +
{{Article summary text|Stručné srovnání Arch Linuxu s ostatními populárními distribucemi GNU/Linuxu a systémy BSD.}}
 +
{{Article summary heading|Související}}
 +
{{Article summary wiki|Arch Linux (Česky)}}
 +
{{Article summary wiki|The Arch Way (Česky)}}
 +
{{Article summary heading|Externí odkazy}}
 +
{{Article summary link|DistroWatch.com|http://distrowatch.com/}}
 +
{{Article summary end}}
 +
Tato stránka srovnává Arch Linux s ostatními populárními distribucemi GNU/Linuxu a UNIX-like operačními systémy. Následující přehled obsahuje stručné popisy, které vám mohou pomoci rozhodnout, jestli Arch Linux bude vyhovovat vašim potřebám. Mějte prosím na paměti, že nejlepším způsobem jak porovnat Arch s ostatními distribucemi je, že si ho nainstalujete a vyzkoušíte sami.
  
Stránka je staršího data a může obsahovat neúplné nebo nepřesné informace. Prosím mějto to při čtení na paměti. Nejaktuálnější verzi stránky najdete v [[Arch Compared To Other Distros|anglickém originále]]. Osobně si i myslím, že tato stránka nemá pro většinu čtenářů valného významu.
+
== Source-based distribuce ==
  
Tato stránka shrnuje některé podobnosti a rozdíly mezi Archem a ostatními distribucemi. Prosím mějte na paměti: nejlepším způsobem jak porovnat Arch s ostatními distribucemi je, že si ho nainstalujete a vyzkoušíte sami. Arch má vynikající komunitu, která vždy ráda ochotně pomůže novým používatelům. Účelem shrnutí uvedených níže je pouze dát vám dostatek informácí, aby jste se rozhodli, zda je Arch opravdu pro vás.
+
''Source-based'' distribuce jsou velmi přizpůsobitelné, dávají uživatelům možnost kontroly a kompilace kompletního operačního systému i aplikací pro konkrétní architekturu a způsob použití, nevýhodou je však časová náročnost kompilace. Arch kompiluje všechny balíčky pro architektury i686 a x86-64, čímž poskytuje potenciálně vyšší výkon oproti distribucím poskytujícím binární balíčky pro architektury i386/i486/i586.
  
==Arch vs Gentoo==
+
=== Gentoo Linux ===
Arch distribuuje binární balíčky. Je tudíž o mnoho méně náročný na čas než Gentoo. Gentoo má víc balíčků. Arch umožňuje jak binární tak zdrojovou instalaci. Je lehčí vytvořit PKGBUILD než ebuild. Instalace Gentoo je přenositelnější, protože balíčky se budou kompilovat k vaší konkrétní architektuře. Instalační CD Arch je k dispozici pouze pro i686 a AMD64. Neexistuje žádný zdokumentovaný důkaz, že Gentoo je rychlejší než Arch Linux nebo naopak. V Arch Linuxu existuje možnost překompilovat celý systém, podobně jako je tomu u Gentoo.
+
  
==Arch vs Slackware==
+
Arch Linux i Gentoo Linux používají rolling-release aktualizační model, čímž poskytují aktuální balíčky krátce po jejich oficiálním vydání. V Gentoo jsou balíčky a základní systém kompilovány přímo ze zdrojového kódu podle uživatelských 'USE flags'. Arch poskytuje ''ports-like'' systém pro kompilaci balíčků ze zdrojového kódu, ačkoli základní systém Archu je navržen pro instalaci z předkompilovaných balíčků pro architektury i686/x86-64. Z tohoto důvodu je všeobecně konfigurace a aktualizace Archu rychlejší, zatímco Gentoo je systematičtěji přizpůsobitelný. Arch podporuje architektury i686 a x86-64, Gentoo oficiálně podporuje architektury x86, PPC, SPARC, Alpha, AMD64, ARM, MIPS, HP/PA, S/390, sh, a Itanium. Protože Gentoo i Arch poskytují v základu pouze holý systém, oba systémy jsou považovány za velmi přizpůsobitelné. Uživatelé Gentoo se v Archu v mnoha ohledech cítí pohodlně.
Slackware a Arch jsou oba 'jednoduché' distribuce. Arch dodává o mnoho mohutnejší systém správy balíčků 'pacman', který narozdíl od standardních nástrojů Slackware umožňuje jednoduché automatické upgrady systému. Slackware sa považuje za konzervativnejší ve svých cyklech vydávání, upřednostňuje osvědčené stabilní balíčky. Arch je v tomto směru mnohem progresivnejší. Arch je koncipován pouze pro procesory i686 a vyšší, popřípadě AMD64. Slackware může bežet i na systémech i486. Arch je velmi dobrý systém pro uživatele Slacku, kteří chtějí robustnější správu balíčků nebo aktuálnější verze software.
+
  
==Arch vs Debian==
+
=== Sorcerer/Lunar-Linux/Source Mage ===
Arch je jednoduší než Debian. Arch má méně balíčů. Arch poskutuje lepší podporu pro budování vašich vlastních balíčků než jakou poskytuje Debian. Arch je shovívavější, pokud jde o 'non-free' balíčky, definované v GNU. Arch je optimalizovaný pro i686, a proto může být rychlejší než Debian. Balíčky Archu jsou většinou novější než balíčky Debianu. (Arch current je často aktuálnější než Debian unstable!)
+
  
==Arch vs Ubuntu==
+
Sorcerer/Lunar-Linux/Source Mage (SLS) jsou ''source-based'' distribuce, původně úzce spjaté. SLS distribuce používají na kompilaci balíčků poměrně jednoduché skripty a používají globální konfigurační soubor na konfiguraci kompilačního procesu, což se velmi podobá [[Arch Build System (Česky)|Arch Build System]]. Nástroje SLS provádí úplnou kontrolu závislostí, včetně správy volitelných funkcí, sledování balíčků, jejich odebírání a aktualizování. Pro SLS nejsou žádné binární balíčky, ačkoli je zde možnost jednoduše se vrátit k dříve nainstalovaným balíčkům.
Arch má jednoduší základ než Ubuntu. Pokud chcete kompilovat svá vlastní jádra, zkoušíte nejnovější projekty CVS nebo občas kompilujete programy, Arch je vhodnejší. Pokud však chcete rychle nainstalovat a hned používat software a nechcete si příliš hrát s nastavením systému, je pro vás vhodnejší Ubuntu. Všeobecně, vývojárům a kutilům se bude pravděpodobně více líbit Arch než Ubuntu.
+
  
==Arch vs Crux==
+
Instalační proces zahrnuje konfiguraci jednoduchého základního systému z příkazové řádky a ncurses menu a poté volitelnou rekompilaci základního systému. Stejně jako v Archu zde není žádné výchozí desktopové prostředí a Xorg není v základní instalaci. Je dostupných několik alternativ X serveru (X.Org 6.8 nebo 7, XFree86).
Arch Linux pochází z Cruxu. Judd shrnul své rozdíly takto: "Používal jsem Crux předtím, než jsem začal s Archem. Arch začal v podstatě jako Crux. Potom jsem napsal pacmana a makepkg, abych nahradil svoje 'pseudo-balíčkové' bash-skripty. Přestože jde o úplně odlišné samostatné distribuce, jsou technicky téměř stejné. Máme například (oficiálně) podporu závislostí, avšak Crux má komunitu, která poskytuje jiné aspekty. Prt-get z dílny CLC bude dělat elementární závislostní logiku. Crux také ignoruje mnoho problémů které máme, je to velmi minimalistická sada balíčů."
+
  
==Arch vs Grafické distribuce==
+
SLS má velmi komplikovanou historii. Asi nejlepší shrnutí naleznete na [http://wiki.sourcemage.org/SourceMage/History SourceMage wiki].
Grafické distribuce mají mnoho podobností, a Arch je od každé z nich velmi odlišný. Arch je textově založený a orientovaný na příkazový řádek. Arch je lepší volba, pokud se chcete skutečně naučit Linux. Graficky orientované distribuce je obvyklé dodávat s grafickými (GUI) instalátory (napr. Anaconda ve Fedoře) a s GUI nástroji na konfiguraci systému (napr. Yast v SuSe). Konkrétní rozdíly mezi distribucemi jsou popsané v okolních odstavcích.
+
  
==Arch vs Distribuce založené na RPM==
+
== Minimalistické distribuce ==
Balíčky RPM jsou dostupné z mnoha, mnoha míst, avšak balíčky třetí strany mají často problémy se závislostmi, jako napríklad vyžadování starší verze nějaké knihovny. Také je zmatek mezi RPM balíčky pro Red Hat a RPM balíčy pro Mandrake. Pacman dokáže mnohem víc a je spolehlivější než RPM. Systém oficiálních balíčků Arch Linuxu je velmi konzistentní a nikdy s ním nezažijete dependency hell.
+
 
 +
Minimalistické distribuce jsou v několika ohledech srovnatelné s Archem. Všechny jsou z technického hlediska považovány za ''jednoduché''.
 +
 
 +
=== LFS ===
 +
 
 +
LFS (Linux From Scratch) existuje jednoduše jako dokumentace, která obsahuje informace o tom, jak získat zdrojový kód minimálního množství základních balíčků pro funční GNU/Linux systém a jak je manuálně od nuly kompilovat, záplatovat a konfigurovat. LFS je tak minimalistický, jak to jen jde, a nabízí excelentní vzdělávací proces výstavby a přizpůsobování základního systému. Arch poskytuje v základu přesně tyto balíčky, plus [[systemd]], několik extra nástrojů a mocného správce balíčků [[Pacman (Česky)|pacman]], už v podobě předkompilovaných balíčků pro architektury i686/x86-64. LFS neposkytuje žádné online repozitáře; zdrojový kód je třeba manuálně stáhnout, zkompilovat a nainstalovat pomocí {{ic|make}}. (Existuje několik manuálních metod správy balíčků, jsou zmíněny v [http://www.linuxfromscratch.org/hints/ LFS Hints]). Kromě minimálního systému poskytují vývojáři a uživatelé Archu několik tisíc binárních balíčků, které je možno jednoduše nainstalovat pacmanem, a [[PKGBUILD (Česky)|PKGBUILD]] skripty pro [[Arch Build System (Česky)|Arch Build System]]. Arch také poskytuje nástroj [[makepkg]] pro jednoduché sestavení {{ic|.pkg.tar.xz}} balíčků. Judd Vinet postavil Arch od nuly (''from scratch''), a potom napsal pacmana v jazyce C. Archu se někdy vtipně říkalo "Linux s pěkným správcem balíčků".
 +
 
 +
=== CRUX ===
 +
 
 +
Před tím než Judd Vinet vytvořil Arch, používal právě CRUX. Jedná se o minimalistickou distribuci, kterou vytvořil Per Lidén. Původně inspirován myšlenkami společnými pro CRUX a BSD, Arch byl postaven od nuly a potom byl v jazyce C napsán [[Pacman (Česky)|pacman]]. Arch a CRUX sdílí několik vůdčích principů, např. oba systémy jsou optimalizovány pro konkrétní architektury, jsou minimalistické a drží se KISS principu. Oba mají ''ports-like'' systém a stejně jako BSD systémy poskytují minimální základní prostředí, které uživatel dále rozšiřuje. Arch má pacmana, který se stará o správu binárních balíčků a elegantně spolupracuje s [[Arch Build System (Česky)|Arch Build System]]. CRUX používá komunitní systém zvaný prt-get, který v kombinaci s vlastním ''ports-like'' systémem zvládá správu závislostí, ale sestavuje balíčky ze zdrojového kódu (ačkoli základní instalace CRUXu je binární). Arch oficiálně podporuje architektury i686 a x86-64, kdežto CRUX oficiálně nabízí pouze x86-64.
 +
 
 +
Arch používá ''rolling-release'' model, nabízí množství binárních balíčků v oficiálních repozitářích a ještě více v [[Arch User Repository (Česky)|Arch User Repository]]. CRUX má štíhlejší ''ports-like'' systém a poměrně chudší komunitní repozitář.
 +
 
 +
=== Slackware ===
 +
 
 +
* Slackware i Arch jsou jednoduché distribuce zaměřující se na eleganci a minimalismus.
 +
* Slackware je známý tím, že poskytuje naprosto čisté ''vanilla'' balíčky včetně kernelu. Arch typicky záplatuje pouze aby se vyhnul závažnému rozbití balíčků, nebo aby kompilace proběhla v pořádku.
 +
* Slackware používá init skripty ve stylu BSD, Arch používá [[systemd]].
 +
* Arch poskytuje správce balíčků [[Pacman (Česky)|pacman]], který na rozdíl od standardních nástrojů Slackware poskytuje automatickou správu závislostí a umožňuje automatizovanější aktualizace systému. Slackware typicky preferuje svou metodu manuální správy závislostí.
 +
* Arch je ''rolling-release''. Slackware je považován za konzervativnější, preferuje otestované stabilní balíčky. Arch je v tomto ohledu více ''bleeding-edge''.
 +
* Arch poskytuje v oficiálních repozitářích tisíce binárních balíčků, repozitáře Slackware jsou chudší.
 +
* Arch nabízí ''ports-like'' systém [[Arch Build System (Česky)|Arch Build System]] a [[Arch User Repository (Česky)|Arch User Repository]], velmi rozsáhlou kolekci [[PKGBUILD (Česky)|PKGBUILD]] skriptů, do které přispívají uživatelé. Slackware nabízí podobný, avšak štíhlejší systém na [http://www.slackbuilds.org slackbuilds.org], který je polooficiálním repozitářem skriptů Slackbuilds, které jsou analogií skriptů PKGBUILD. Uživatelé Slackware se v Archu v mnoha ohledech cítí pohodlně.
 +
 
 +
== Všeobecné distribuce ==
 +
 
 +
 
 +
 
 +
=== Debian ===
 +
 
 +
Arch je jednoduší než Debian. Arch má méně balíčů. Arch poskutuje lepší podporu pro budování vašich vlastních balíčků než jakou poskytuje Debian. Arch je shovívavější, pokud jde o 'non-free' balíčky, definované v GNU. Arch je optimalizovaný pro i686, a proto může být rychlejší než Debian. Balíčky Archu jsou většinou novější než balíčky Debianu. (Arch current je často aktuálnější než Debian unstable!)
 +
 
 +
=== Fedora ===
  
==Arch vs Fedora==
 
 
Fedora je vedlejším produktem distribuce RedHat a už delší čas je stále jedna z nejpopulárnějších distribucí. Z tohoto důvodu existuje početná komunita, množství předkompilovaných balíčků a podpora. U distribucí založených na RPM může správa balíčů znamenat problém. Fedora vyvinula nástroj Yum jako front-end pro správu a získávání RPM balíčků a stanovení jejich závislostí. Tomuto systému chybí solidní integrace Yumu a velká čast Fedory stále používá zastaralý a chybový systém up2date/anaconda/rpm. Fedora však inovuje a nedávno si vysloužila pochvalu za integraci SELinux a GCJ kompilovaných balíčků, aby odstranila potřebu pro JRE od Sun Microsystems. Fedora, jak známo, se nesnaží podporovat mediální formát mp3 kvůli patentovým otázkám.
 
Fedora je vedlejším produktem distribuce RedHat a už delší čas je stále jedna z nejpopulárnějších distribucí. Z tohoto důvodu existuje početná komunita, množství předkompilovaných balíčků a podpora. U distribucí založených na RPM může správa balíčů znamenat problém. Fedora vyvinula nástroj Yum jako front-end pro správu a získávání RPM balíčků a stanovení jejich závislostí. Tomuto systému chybí solidní integrace Yumu a velká čast Fedory stále používá zastaralý a chybový systém up2date/anaconda/rpm. Fedora však inovuje a nedávno si vysloužila pochvalu za integraci SELinux a GCJ kompilovaných balíčků, aby odstranila potřebu pro JRE od Sun Microsystems. Fedora, jak známo, se nesnaží podporovat mediální formát mp3 kvůli patentovým otázkám.
  
==Arch vs Mandrake==
+
=== Frugalware ===
 +
 
 +
Arch je textově založený a orientovaný na příkazový řádek. Frugalware je jakoby Arch který se snaží být podobný SuSe/Mandrive. Oba používají pacman.
 +
 
 +
== Distribuce pro začátečníky ==
 +
 
 +
 
 +
 
 +
=== Ubuntu ===
 +
 
 +
Arch má jednoduší základ než Ubuntu. Pokud chcete kompilovat svá vlastní jádra, zkoušíte nejnovější projekty CVS nebo občas kompilujete programy, Arch je vhodnejší. Pokud však chcete rychle nainstalovat a hned používat software a nechcete si příliš hrát s nastavením systému, je pro vás vhodnejší Ubuntu. Všeobecně, vývojárům a kutilům se bude pravděpodobně více líbit Arch než Ubuntu.
 +
 
 +
=== Mandriva ===
 +
 
 
Mandrake je slavný díky svému instalátoru. Jde o ruce svazující distribuci, která po nějakém čase může být až "otravná". Dalším problémem je balíčkovací systém RPM a s ním související obtíže, které byly popsány výše. Arch umožnuje víc svobody a méně svazování rukou. S ním se skutečně učíte a naučíte.
 
Mandrake je slavný díky svému instalátoru. Jde o ruce svazující distribuci, která po nějakém čase může být až "otravná". Dalším problémem je balíčkovací systém RPM a s ním související obtíže, které byly popsány výše. Arch umožnuje víc svobody a méně svazování rukou. S ním se skutečně učíte a naučíte.
  
==Arch vs SuSE==
+
=== openSUSE ===
 +
 
 
Suse se točí okolo svého konfiguračního nástroje Yast, který se považuje za dobrý. Ten je pro konfigurační požadavky většiny uživatelů "obchod na jedno zastavení". Arch nemá takovýto nástroj, jelikož je to proti [[TheArchWay]]. Suse se proto považuje za vhodnější pro méně zkušené uživatele, nebo pro ty, kteří chtějí jednodušší život s očekávanou funkčností hned od instalace. Suse nepodporuje mp3 hned po instalaci. Avšak může se lehce pridat přes Yast.
 
Suse se točí okolo svého konfiguračního nástroje Yast, který se považuje za dobrý. Ten je pro konfigurační požadavky většiny uživatelů "obchod na jedno zastavení". Arch nemá takovýto nástroj, jelikož je to proti [[TheArchWay]]. Suse se proto považuje za vhodnější pro méně zkušené uživatele, nebo pro ty, kteří chtějí jednodušší život s očekávanou funkčností hned od instalace. Suse nepodporuje mp3 hned po instalaci. Avšak může se lehce pridat přes Yast.
  
==Arch vs Frugalware==
+
=== PCLinuxOS ===
Arch je textově založený a orientovaný na příkazový řádek. Frugalware je jakoby Arch který se snaží být podobný SuSe/Mandrive. Oba používají pacman.
+
 
 +
== BSD systémy ==
 +
 
 +
 
 +
 
 +
=== FreeBSD ===
 +
 
 +
=== NetBSD ===
 +
 
 +
=== OpenBSD ===

Revision as of 14:27, 2 June 2013

Summary help replacing me
Stručné srovnání Arch Linuxu s ostatními populárními distribucemi GNU/Linuxu a systémy BSD.
Související
Arch Linux (Česky)
The Arch Way (Česky)
Externí odkazy
DistroWatch.com

Tato stránka srovnává Arch Linux s ostatními populárními distribucemi GNU/Linuxu a UNIX-like operačními systémy. Následující přehled obsahuje stručné popisy, které vám mohou pomoci rozhodnout, jestli Arch Linux bude vyhovovat vašim potřebám. Mějte prosím na paměti, že nejlepším způsobem jak porovnat Arch s ostatními distribucemi je, že si ho nainstalujete a vyzkoušíte sami.

Source-based distribuce

Source-based distribuce jsou velmi přizpůsobitelné, dávají uživatelům možnost kontroly a kompilace kompletního operačního systému i aplikací pro konkrétní architekturu a způsob použití, nevýhodou je však časová náročnost kompilace. Arch kompiluje všechny balíčky pro architektury i686 a x86-64, čímž poskytuje potenciálně vyšší výkon oproti distribucím poskytujícím binární balíčky pro architektury i386/i486/i586.

Gentoo Linux

Arch Linux i Gentoo Linux používají rolling-release aktualizační model, čímž poskytují aktuální balíčky krátce po jejich oficiálním vydání. V Gentoo jsou balíčky a základní systém kompilovány přímo ze zdrojového kódu podle uživatelských 'USE flags'. Arch poskytuje ports-like systém pro kompilaci balíčků ze zdrojového kódu, ačkoli základní systém Archu je navržen pro instalaci z předkompilovaných balíčků pro architektury i686/x86-64. Z tohoto důvodu je všeobecně konfigurace a aktualizace Archu rychlejší, zatímco Gentoo je systematičtěji přizpůsobitelný. Arch podporuje architektury i686 a x86-64, Gentoo oficiálně podporuje architektury x86, PPC, SPARC, Alpha, AMD64, ARM, MIPS, HP/PA, S/390, sh, a Itanium. Protože Gentoo i Arch poskytují v základu pouze holý systém, oba systémy jsou považovány za velmi přizpůsobitelné. Uživatelé Gentoo se v Archu v mnoha ohledech cítí pohodlně.

Sorcerer/Lunar-Linux/Source Mage

Sorcerer/Lunar-Linux/Source Mage (SLS) jsou source-based distribuce, původně úzce spjaté. SLS distribuce používají na kompilaci balíčků poměrně jednoduché skripty a používají globální konfigurační soubor na konfiguraci kompilačního procesu, což se velmi podobá Arch Build System. Nástroje SLS provádí úplnou kontrolu závislostí, včetně správy volitelných funkcí, sledování balíčků, jejich odebírání a aktualizování. Pro SLS nejsou žádné binární balíčky, ačkoli je zde možnost jednoduše se vrátit k dříve nainstalovaným balíčkům.

Instalační proces zahrnuje konfiguraci jednoduchého základního systému z příkazové řádky a ncurses menu a poté volitelnou rekompilaci základního systému. Stejně jako v Archu zde není žádné výchozí desktopové prostředí a Xorg není v základní instalaci. Je dostupných několik alternativ X serveru (X.Org 6.8 nebo 7, XFree86).

SLS má velmi komplikovanou historii. Asi nejlepší shrnutí naleznete na SourceMage wiki.

Minimalistické distribuce

Minimalistické distribuce jsou v několika ohledech srovnatelné s Archem. Všechny jsou z technického hlediska považovány za jednoduché.

LFS

LFS (Linux From Scratch) existuje jednoduše jako dokumentace, která obsahuje informace o tom, jak získat zdrojový kód minimálního množství základních balíčků pro funční GNU/Linux systém a jak je manuálně od nuly kompilovat, záplatovat a konfigurovat. LFS je tak minimalistický, jak to jen jde, a nabízí excelentní vzdělávací proces výstavby a přizpůsobování základního systému. Arch poskytuje v základu přesně tyto balíčky, plus systemd, několik extra nástrojů a mocného správce balíčků pacman, už v podobě předkompilovaných balíčků pro architektury i686/x86-64. LFS neposkytuje žádné online repozitáře; zdrojový kód je třeba manuálně stáhnout, zkompilovat a nainstalovat pomocí make. (Existuje několik manuálních metod správy balíčků, jsou zmíněny v LFS Hints). Kromě minimálního systému poskytují vývojáři a uživatelé Archu několik tisíc binárních balíčků, které je možno jednoduše nainstalovat pacmanem, a PKGBUILD skripty pro Arch Build System. Arch také poskytuje nástroj makepkg pro jednoduché sestavení .pkg.tar.xz balíčků. Judd Vinet postavil Arch od nuly (from scratch), a potom napsal pacmana v jazyce C. Archu se někdy vtipně říkalo "Linux s pěkným správcem balíčků".

CRUX

Před tím než Judd Vinet vytvořil Arch, používal právě CRUX. Jedná se o minimalistickou distribuci, kterou vytvořil Per Lidén. Původně inspirován myšlenkami společnými pro CRUX a BSD, Arch byl postaven od nuly a potom byl v jazyce C napsán pacman. Arch a CRUX sdílí několik vůdčích principů, např. oba systémy jsou optimalizovány pro konkrétní architektury, jsou minimalistické a drží se KISS principu. Oba mají ports-like systém a stejně jako BSD systémy poskytují minimální základní prostředí, které uživatel dále rozšiřuje. Arch má pacmana, který se stará o správu binárních balíčků a elegantně spolupracuje s Arch Build System. CRUX používá komunitní systém zvaný prt-get, který v kombinaci s vlastním ports-like systémem zvládá správu závislostí, ale sestavuje balíčky ze zdrojového kódu (ačkoli základní instalace CRUXu je binární). Arch oficiálně podporuje architektury i686 a x86-64, kdežto CRUX oficiálně nabízí pouze x86-64.

Arch používá rolling-release model, nabízí množství binárních balíčků v oficiálních repozitářích a ještě více v Arch User Repository. CRUX má štíhlejší ports-like systém a poměrně chudší komunitní repozitář.

Slackware

  • Slackware i Arch jsou jednoduché distribuce zaměřující se na eleganci a minimalismus.
  • Slackware je známý tím, že poskytuje naprosto čisté vanilla balíčky včetně kernelu. Arch typicky záplatuje pouze aby se vyhnul závažnému rozbití balíčků, nebo aby kompilace proběhla v pořádku.
  • Slackware používá init skripty ve stylu BSD, Arch používá systemd.
  • Arch poskytuje správce balíčků pacman, který na rozdíl od standardních nástrojů Slackware poskytuje automatickou správu závislostí a umožňuje automatizovanější aktualizace systému. Slackware typicky preferuje svou metodu manuální správy závislostí.
  • Arch je rolling-release. Slackware je považován za konzervativnější, preferuje otestované stabilní balíčky. Arch je v tomto ohledu více bleeding-edge.
  • Arch poskytuje v oficiálních repozitářích tisíce binárních balíčků, repozitáře Slackware jsou chudší.
  • Arch nabízí ports-like systém Arch Build System a Arch User Repository, velmi rozsáhlou kolekci PKGBUILD skriptů, do které přispívají uživatelé. Slackware nabízí podobný, avšak štíhlejší systém na slackbuilds.org, který je polooficiálním repozitářem skriptů Slackbuilds, které jsou analogií skriptů PKGBUILD. Uživatelé Slackware se v Archu v mnoha ohledech cítí pohodlně.

Všeobecné distribuce

Debian

Arch je jednoduší než Debian. Arch má méně balíčů. Arch poskutuje lepší podporu pro budování vašich vlastních balíčků než jakou poskytuje Debian. Arch je shovívavější, pokud jde o 'non-free' balíčky, definované v GNU. Arch je optimalizovaný pro i686, a proto může být rychlejší než Debian. Balíčky Archu jsou většinou novější než balíčky Debianu. (Arch current je často aktuálnější než Debian unstable!)

Fedora

Fedora je vedlejším produktem distribuce RedHat a už delší čas je stále jedna z nejpopulárnějších distribucí. Z tohoto důvodu existuje početná komunita, množství předkompilovaných balíčků a podpora. U distribucí založených na RPM může správa balíčů znamenat problém. Fedora vyvinula nástroj Yum jako front-end pro správu a získávání RPM balíčků a stanovení jejich závislostí. Tomuto systému chybí solidní integrace Yumu a velká čast Fedory stále používá zastaralý a chybový systém up2date/anaconda/rpm. Fedora však inovuje a nedávno si vysloužila pochvalu za integraci SELinux a GCJ kompilovaných balíčků, aby odstranila potřebu pro JRE od Sun Microsystems. Fedora, jak známo, se nesnaží podporovat mediální formát mp3 kvůli patentovým otázkám.

Frugalware

Arch je textově založený a orientovaný na příkazový řádek. Frugalware je jakoby Arch který se snaží být podobný SuSe/Mandrive. Oba používají pacman.

Distribuce pro začátečníky

Ubuntu

Arch má jednoduší základ než Ubuntu. Pokud chcete kompilovat svá vlastní jádra, zkoušíte nejnovější projekty CVS nebo občas kompilujete programy, Arch je vhodnejší. Pokud však chcete rychle nainstalovat a hned používat software a nechcete si příliš hrát s nastavením systému, je pro vás vhodnejší Ubuntu. Všeobecně, vývojárům a kutilům se bude pravděpodobně více líbit Arch než Ubuntu.

Mandriva

Mandrake je slavný díky svému instalátoru. Jde o ruce svazující distribuci, která po nějakém čase může být až "otravná". Dalším problémem je balíčkovací systém RPM a s ním související obtíže, které byly popsány výše. Arch umožnuje víc svobody a méně svazování rukou. S ním se skutečně učíte a naučíte.

openSUSE

Suse se točí okolo svého konfiguračního nástroje Yast, který se považuje za dobrý. Ten je pro konfigurační požadavky většiny uživatelů "obchod na jedno zastavení". Arch nemá takovýto nástroj, jelikož je to proti TheArchWay. Suse se proto považuje za vhodnější pro méně zkušené uživatele, nebo pro ty, kteří chtějí jednodušší život s očekávanou funkčností hned od instalace. Suse nepodporuje mp3 hned po instalaci. Avšak může se lehce pridat přes Yast.

PCLinuxOS

BSD systémy

FreeBSD

NetBSD

OpenBSD