Difference between revisions of "Arch Terminology (Česky)"

From ArchWiki
Jump to: navigation, search
(community/[community])
m (recategorized)
(34 intermediate revisions by 6 users not shown)
Line 1: Line 1:
 +
[[Category:About Arch (Česky)]]
 +
[[en:Arch Terminology]]
 +
[[es:Arch Terminology]]
 +
[[pt:Arch Terminology]]
 +
[[zh-CN:Arch Terminology]]
 
Tato stránka je zamýšlena jako demystifikace běžných termínů používaných v komunitě kolem Arch Linuxu. Bez obav přidávejte nebo upravujte jakýkoli termín, ale používejte prosím volbu úpravy jednotlivé části. Pokud se rozhodnete něco přidat, pak prosím používejte při přidávání abecední pořadí.
 
Tato stránka je zamýšlena jako demystifikace běžných termínů používaných v komunitě kolem Arch Linuxu. Bez obav přidávejte nebo upravujte jakýkoli termín, ale používejte prosím volbu úpravy jednotlivé části. Pokud se rozhodnete něco přidat, pak prosím používejte při přidávání abecední pořadí.
  
 
==Arch Linux==
 
==Arch Linux==
Na Arch by se mělo odkazovat tatko:
+
Na Arch by se mělo odkazovat takto:
 
*'''Arch Linux'''
 
*'''Arch Linux'''
 
*'''Arch''' (Linux je implicitní)
 
*'''Arch''' (Linux je implicitní)
Line 9: Line 14:
 
Archlinux, ArchLinux, archLinux, aRcHlInUx, a tak dále, jsou všechny divné, a divnější mutace.
 
Archlinux, ArchLinux, archLinux, aRcHlInUx, a tak dále, jsou všechny divné, a divnější mutace.
  
Oficiálně, 'Arch' v názvu "Arch Linux" se vyslovuje /ˈɑrtʃ/ jako v "archer"/bowman, nebo "arch-nemesis", a ne jako v "ark" nebo "archangel".
+
Oficiálně, 'Arch' v názvu "Arch Linux" se vyslovuje /ˈɑrtʃ/ jako v "archer"/bowman, nebo "arch-nemesis", a ne jako "ark" nebo "archangel".
  
 
==ABS==
 
==ABS==
Line 28: Line 33:
 
AUR je rodiště nových balíčků Arch Linuxu. Uživatelé přispívají svými vlastními balíčky do AUR. AUR komunita hlasuje pro své favoritní balíčky a eventuálně, jakmile balíček nasbíral dost hlasů, AUR Trusted User (důveryhodný uživatel) může tento balíček dát do repozitáře [community], který je zpřístupněný přes pacman a ABS.
 
AUR je rodiště nových balíčků Arch Linuxu. Uživatelé přispívají svými vlastními balíčky do AUR. AUR komunita hlasuje pro své favoritní balíčky a eventuálně, jakmile balíček nasbíral dost hlasů, AUR Trusted User (důveryhodný uživatel) může tento balíček dát do repozitáře [community], který je zpřístupněný přes pacman a ABS.
  
Můžete přistupovat do Arch Linux User Commnity Repository [http://aur.archlinux.org zde]
+
Můžete přistupovat do Arch Linux User Commnity Repository [https://aur.archlinux.org zde]
  
 
==PKGBUILD==
 
==PKGBUILD==
Line 38: Line 43:
 
Důvěryhodní Uživatelé (TUs) jsou jmenováni většinou hlasů existujícími TUs.
 
Důvěryhodní Uživatelé (TUs) jsou jmenováni většinou hlasů existujícími TUs.
  
Důvěryhodní uživatelé se řídí [[AUR Trusted User Guidelines]] a [http://archlinux.org/~simo/TUbylaws.html TU by-laws]
+
Důvěryhodní uživatelé se řídí [[AUR Trusted User Guidelines]] a [https://archlinux.org/~simo/TUbylaws.html TU by-laws]
  
 
==TUR, Trusted User Repository (zastaralé)==
 
==TUR, Trusted User Repository (zastaralé)==
Když ješě nebyl AUR a [community], TUs měli vlastní repozitáře s aplikacemi, které nebyly dostupné v officiálních repozitářích. Kdokoli může udělat repozitář, ale TURs byly "zárukou" vyšší kvality, protože TUs jsou voleni pro svoje znalosti a práci.
+
Když ještě nebyl AUR a [community], TUs měli vlastní repozitáře s aplikacemi, které nebyly dostupné v officiálních repozitářích. Kdokoli může udělat repozitář, ale TURs byly "zárukou" vyšší kvality, protože TUs jsou voleni pro svoje znalosti a práci.
  
 
==bbs==
 
==bbs==
''B''ulletin ''b''oard ''s''ystem, ale v případě Arch Liuxu se jedná pouze o podpůrné fórum umístěné na adrese http://bbs.archlinux.org.
+
''B''ulletin ''b''oard ''s''ystem, ale v případě Arch Liuxu se jedná pouze o podpůrné fórum umístěné na adrese https://bbs.archlinux.org.
  
 
==community/[community]==
 
==community/[community]==
Line 55: Line 60:
  
 
==custom/user repository==
 
==custom/user repository==
Kdokoli může vytvářet repozitáře a zpřístupnit je ostatním uživatelům. K vytvoření repozitáře je třeba určitá množina balíčků a kompatibilní pacman databáze souborům vašich balíčků. Zpříštupněte vaše soubory online a kdokoli může použít váš repozitář jako běžné repozitář.
+
Kdokoli může vytvářet repozitáře a zpřístupnit je ostatním uživatelům. K vytvoření repozitáře je třeba určitá množina balíčků a kompatibilní pacman databáze souborů vašich balíčků. Zpřístupněte vaše soubory online a kdokoli může použít váš repozitář jako běžné repozitáře.
  
 
Viz [[Custom local repository]].
 
Viz [[Custom local repository]].
Line 64: Line 69:
  
 
==devfs==
 
==devfs==
''dev''ice ''f''ile ''s''ystem. DevFS spravuje, dynamicky, vytváření, odstraňování a pracuje s právy souborů zařízení v /dev adresáři. Byl to výchozí správce zařízení v Arch Linuxu až do vydání 0.7. Nyní je DevFS zavrhovaný a je odstraňován z Linuxu (jádra). DevFS je nahrazen [[udev]].
+
''dev''ice ''f''ile ''s''ystem. DevFS dynamicky spravuje, vytváří, odstraňuje a pracuje s právy souborů zařízení v /dev adresáři. Byl to výchozí správce zařízení v Arch Linuxu až do vydání 0.7. Nyní je DevFS zavrhovaný a je odstraňován z Linuxu (jádra). DevFS je nahrazen [[udev]].
  
 
Poznámka: instalační CD Arch Linuxu před 0.7.1 používá scháma pojmenování devfs, když se vytváří /etc/fstab položky.
 
Poznámka: instalační CD Arch Linuxu před 0.7.1 používá scháma pojmenování devfs, když se vytváří /etc/fstab položky.
Line 82: Line 87:
  
 
==/etc/rc.d==
 
==/etc/rc.d==
/etc/rc.d is a directory that contains the scripts that handle starting and stopping of services. On every boot, the services that are present in the DAEMONS= array in /etc/rc.conf are started by running the corresponding scripts in /etc/rc.d.
+
/etc/rc.d je adresář obsahující skripty, které se starají od start a zastavení služeb. Při každém startu systému, služby přítomné v poli DAEMONS= v /etc/rc.conf jsou startovány spuštěním odpovídajícího skriptu v /etc/rc.d.
  
It is also possible to control the services from the command line (as root), e.g.,
+
Je rovněž možná řídit služby z příkazového řádku (jako root), např.
  
  /etc/rc.d/cups start
+
  /etc/rc.d/cupsd start
  
would start the CUPS daemon. Typical arguments for the scripts are start, stop and restart.
+
by spustilo démona CUPS. Typickými argumenty těchto skriptů jsou start, stop a restart.
  
 
==/etc/rc.local==
 
==/etc/rc.local==
This script is run at the end of every boot. It is intended for miscellaneous commands that you might want to execute before the login prompt. It is not recommended to add any services or settings in /etc/rc.local that could be started or set from /etc/rc.conf instead.
+
Tento skript je spuštěn na konci každého startu systému. Je určen pro různé příkazy, které byste mohli chtít vykonat před "login prompt" (přihlášení se do systému). Nedoporučuje se přidávat jakékoli služby nebo nastavení do /etc/rc.local, které by mohli být nastartovány nebo nastaveny z /etc/rc.conf.
  
 
==extra/[extra]==
 
==extra/[extra]==
Arch's official package set is fairly streamlined, but we supplement this with a larger, more complete "extra" repository that contains a lot of the stuff that never made it into our core package set. This repository is constantly growing with the help of packages submitted from our strong community.
+
Množina oficiálních balíčků je dosti kompaktní, zato poskytujeme rozsáhlejší, kompletnější "extra" repozitář, který obsahuje hodně balíčků, které nebyly vytvořeny pro pro "core" množinu balíčků. Tento repozitář konstantně roste s pomocí balíčků poskytnutých naší silnou komunitou. V tomto repozitáři lze nalézt desktop environments (desktopová prostředí, např. Gnome, KDE aj.), správce oken a běžné programy.
This is where desktop environments, window managers and common programs are found.
+
  
 
==hwd==
 
==hwd==
Hwd; hardware detect for Arch Linux, is for both devfs and udev device systems and also for kernels 2.4.x and 2.6.x. Instead of running an auto configure script which may be expected, Hwd (/usr/bin/hwd) doesn't change existing configurations. It detects hardware and modules, and provides information on how to make changes manually. This allows the user to have control over his/her system; the basic philosophy of Arch Linux.
+
Hwd; hardware detect for Arch Linux, je pro devfs i pro udev a rovněž pro jádra 2.4.x a 2.6.x. Místo toho aby spouštěl auto-konfigurační skript, který může být očekáván, Hwd (/usr/bin/hwd) nemění existující konfiguraci. Detekuje hardware a moduly, a poskytuje informace, jak manuálně provést změny. Toto umožňuje uživateli kontrolu nad svým systémem; základní filozofie Arch Linuxu.
 
+
Hwd je dostupný v [https://aur.archlinux.org/packages.php?ID=26913 AUR].
Hwd is available in the [http://aur.archlinux.org/packages.php?ID=26913 AUR].
+
  
 
==hwdetect==
 
==hwdetect==
[[hwdetect]] is a hardware detection script primarily used to load or list modules for use in [[rc.conf]] or [[mkinitcpio.conf]]. The script makes use of information exported by the sysfs subsystem employed by the Linux kernel.
+
[[hwdetect]] je skript pro detekci hardware primárně používaný k načtení modulů a seznamu modulů pro použití v [[rc.conf]] nebo [[mkinitcpio.conf]]. Tento skript využívá informací exportovaných sysfs subsystémem linuxového jádra.
  
 
==initramfs==
 
==initramfs==
  
 
==initrd==
 
==initrd==
The special file /dev/initrd is a read-only block device. Device /dev/initrd is a RAM disk that is initialized (e.g. loaded) by the boot loader before the kernel is started. The kernel then can use the block device /dev/initrd's contents for a two phased system boot-up.
+
Speciální soubor /dev/initrd je blokové zařízení, které je pouze ke čtení. Zařízení /dev/initrd je RAM disk, který je inicializován (např. načten) boot manažerem, dříve než se nastartuje jádro. Jádro poté může používat obsah tohoto blokového zařízení v dvoufázovém načtení operačního systému.
  
In  the  first  boot-up  phase, the kernel starts up and mounts an initial root file-system from the contents of /dev/initrd (e.g. RAM disk initialized by the boot loader). In the second phase, additional drivers or other modules are loaded from the initial root device's contents. After loading the additional modules, a new root file system (i.e. the normal root file system) is mounted from a different device.
+
V první fázi startu systému jádro spouští a přimountovává počáteční kořenový systém souborů z obsahu /dev/initrd (např. RAM disk incializovaný boot manažerem). V druhé fázi dodatečné ovladače nebo jiné moduly jsou načteny z obsahu počátečního kořenového zařízení. Po načtení dodatečných modulů je přimountován nový kořenový systém souborů (tedy běžný kořenový systém souborů) z jiného zařízení.
  
 
==makepkg==
 
==makepkg==
makepkg will build packages for you. makepkg will read the metadata required from a PKGBUILD file.
+
makepkg slouží k sestavení balíčků pro vás. makepkg čte metadata vyžadované z PKGBUILD souboru.
All it needs is a build-capable linux platform, wget, and some build scripts. The advantage to a script-based build is that you only really do the work once. Once you have the build script for a package, you just need to run makepkg and it will do the rest: download and validate source files, check dependencies, configure the build time settings, build the package, install the package into a temporary root, make customizations, generate meta-info, and package the whole thing up for pacman to use.
+
Všechno, co potřebuje, je linuxová platforma schopná sestavení, wget a různé sestavovací skripty. Přednost před skriptově-založeném sestavení je v tom, že tuto práci je třeba udělat pouze jednou. Poté co máte sestavovací skript pro balíček, je třeba spustit makepkg a makepkg zajistí zbytek; stažení a ověření zdrojových souborů, kontrolu závislostí, konfigurace parametrů při sestavení, vytvoření balíčku, instalace balíčku do dočasného kořenového adresáře, změna parametrů, vygenerování meta-info, a balíček jako úplnou věc pro použití v pacman.
  
 
==namcap==
 
==namcap==
namcap is a package analysis utility that looks for problems with Arch Linux packages or their PKGBUILD files. It can apply rules to the file list, the files themselves, or individual PKGBUILD files.
+
namcap je utilitka pro analýzu problémů s balíčky pro Arch Linux nebo s jejich PKGBUILD soubory.
 +
Může aplikovat pravidla na seznam souborů, na soubory samy o sobě, nebo na individuální PKGBUILD soubory.
  
Rules return lists of messages. Each message can be one of three types: error, warning, or information (think of them as notes or comments). Errors  (designated by 'E:') are things that namcap is very sure are wrong and need to be fixed. Warnings (designated by 'W:') are things that namcap thinks should be changed but if you know what you're doing then you can leave them. Information (designated 'I:') are only shown when you use the info argument. Information messages give information that might be helpful but isn't anything that needs changing.
+
Pravidla vrací seznam zpráv. Každá zpráva může být jedním ze tří typů: chyba, varování nebo informace (uvažujte o nich jako o poznámkách či komentářích). Chyby (označovanými 'E:') jsou věci, u kterých si je namcap velmi jistý, že jsou špatné a je třeba je opravit. Varování (označované 'W:') jsou věci, o kterých si namcpa myslí, že by měly být změněny, ale pokud víte, co děláte, může tyto věci nechat být. Informace (označované 'I:') se zobrazují pouze tehdy, když použijete argument info. Informační zprávy podávají informace, které můžou být užitečné, ale nejsou to věci, které by byly třeba změnit.
  
 
==package==
 
==package==
A package is an archive containing
+
Package (balíček) je archiv obsahující
* all the (compiled) files of an application
+
* všechny (zkompilované) soubory aplikace
* metadata about the application, such as application name, version, dependencies, ...
+
* metadata o aplikaci, jako název aplikace, verze, závislosti...
* installation files and directives for pacman
+
* instalační soubory a adresáře pro pacman
* (optionally) extra files to make your life easier, such as a start/stop script
+
* (volitelně) extra soubory, které vám ulehčují život, jako jsou start/stop skripty
Arch's package manager pacman can install, update and remove programs cleanly those packages. Using packages instead of compiling and installing programs yourself has various benefits:
+
Správce balíčků v Arch Linuxu může nainstalovat, aktualizovat a odebrat programy čistě těchto balíčků. Použití balíčků místo ruční kompilace a instalace má různé výhody:
* easily updatable: pacman will update existing packages as soon as updates are available
+
* jednoduchá aktualizace: pacman aktualizuje existující balíčky, jakmile jsou aktualizace dostupné
* dependency checks: pacman handles dependencies for you, you only need to specify the program and pacman installs it together with every other program it needs
+
* kontrola závislostí: pacman spravuje závislosti pro vás, je třeba pouze specifikovat program a pacman ho nainstaluje spolu s všemi programy, které potřebuje
* clean removal: pacman has a list of every file in a package. This way no files are left behind when you decide to remove a package
+
* čisté odstranění: pacman má seznam všech souborů patřících do určitého balíčku. Touto cestou nejsou ponechány žádné soubory v systému, když se rozhodnete pro odstranění balíčku
Note: different GNU/Linux distributions use different packages and package manager, meaning that you can't use pacman to install a Debian package on Arch.
+
Poznámka: různé GNU/Linux distribuce používají odlišné balíčky a správce balíčků, proto nelze třeba použít pacman k instalaci balíčků Debianu na Arch Linuxu.
  
 
==pacman==
 
==pacman==
The [[Pacman]] package manager is one of the great highlights of Arch Linux. It combines a simple binary package format with an easy-to-use build system (see [[ABS]]). Pacman makes it possible to easily manage and customize packages, whether they be from the official Arch repositories or the user's own creations. The repository system allows users to build and maintain their own custom package repositories, which encourages community growth and contribution (see [[AUR]]).  
+
Správce balíčků [[Pacman]] je jedna z nádherných "výšin" Arch Linuxu. Kombinuje jednoduchý formát binárních balíčků s jednodušše se používajícím sestavovacím systémem (viz [[ABS]]). Pacman umožňuje jednoduchou správu a přizpůsobení balíčků, ať už jsou z oficiálních Arch repozitářů nebo vytvořené samotným uživatelem. Systém repozitářů umožňuje uživateli sestavení a údržbu uživatelových vlastních repozitářů, což povzbuzuje růst komunity a přispívání (viz [[AUR]]).
  
Pacman can keep a system up to date by synchronizing package lists with the master server, making it a breeze for the security-conscious system administrator to maintain. This server/client model also allows you to download/install packages with a simple command, complete with all required dependencies (similar to Debian's apt-get).  
+
Pacman může udržovat systém aktualizovaný synchronizací seznamu balíčků s hlavním serverem. Tento server/klient model rozvněž umožňuje stáhnout/nainstalovat balíčky jednoduchým příkazem, doplňujícím všechny požadované závislosti (podobně jako apt-get v Debianu).  
  
NB: Pacman was written by Judd Vinet, the creator of Arch Linux. It is used as a package management tool by other distros as well, such as FrugalWare, Rubix, UfficioZero (in Italian, based on Ubuntu), and, of course, Arch Linux derivatives such as Archie and AEGIS.
+
Poznámka: Pacman byl napsán Judd Vinetem, tvůrcem Arch Linuxu. Je používán rovněž jako nástroj správy balíčků v jiných distribucích, jako FugalWare, Rubix, UfficioZero (italsky, založeném na Ubuntu) a samozřejmě odvozeniny Arch Linuxu jako Archie a AEGIS.
  
 
==pacman.conf==
 
==pacman.conf==
This is the configuration file of pacman. It's located in /etc. For a full explanation of its powers, type this at the command line:
+
Toto je konfigurační soubor správce balíčků, programu pacman. Nachází se v /etc. Pro úplný výklad jeho možností, napiště do příkazového řádku:
 
  man pacman.conf
 
  man pacman.conf
  
 
==release/[release]==
 
==release/[release]==
Release repository follows the semi-regular snapshot releases and does not update until the next snapshot/iso has been released. For example, the Release repository will point to all packages on the 0.5 ISO until we release 0.6; then it will point to 0.6 packages until 0.7 is released. This is useful if you only want to update your system when a new release is available.
+
Repozitář "release" následuje téměř pravidelný snímek a neaktualizuje, dokud není vydán další snímek/iso. Na příklad, Release repozitář se odkazuje na všechny balíčky na 0.5 ISO, dokud nevydáme 0.6; potom se bude odkazovat na 0.6 balíčky, dokud verze 0.7 není vydána. Toto je užitečné, pokud pouze chcete aktualizovat váš systém, když je dostupné nové vydání.
  
 
==repository/repo==
 
==repository/repo==
The repository has the pre-compiled packages of one or (usually) more PKGBUILDs. Official repositories are
+
Repozitář obsahuje předkompilované balíčky jednoho nebo (běžně) více PKGBUILDů. Oficiální repozitáře jsou
* core: containing the latest version of packages required for a full CLI system
+
* core: obsahuje nejnovější verzi balíčků vyžadovaných pro kompletní systém s příkazovou řádkou
* extra: containing the latest version of packages not needed for a working system, but needed for an enjoyable system ;)
+
* extra: obsahuje nejnovější verze balíčků, které nejsou třeba pro fungující systém, ale jsou třeba pro příjemný systém ;)
* community: containing packages that came from [http://aur.archlinux.org AUR] and got enough user votes
+
* community: obsahuje balíčky přicházející z [https://aur.archlinux.org AUR], které získali dost hlasů od uživatelů
Pacman uses these repositories to search for packages and install them. A repository can be local (i.e. on your own computer) or remote (i.e. the packages are downloaded before they're installed).
+
Pacman užívá těchto repozitářů k hledání balíčků a jejich nainstalování. Repozitář může být lokální (to jest na vašem vlastním počítači) nebo vzdálený (to jest balíčky se stahují před tím, než se nainstalují).
  
 
==[[Wikipedia:RTFM|RTFM]]==
 
==[[Wikipedia:RTFM|RTFM]]==
"Read The Fucking (or Fine) Manual". This simple message is replied to a lot of new Linux/Arch users who ask about the functionality of a program when it is clearly defined in the program's manual.
+
"Read The Fucking (or Fine) Manual" ("Přečti Si Ten Zasranej (nebo Skvělej) Manuál"). Tato jednoduchá zpráva je odpovědí nováčkům, kteří se ptají na funkcionalitu programu, která je jasně vymezena v manuálu k tomuto programu.
  
It is often used when a user fails to make any attempt to find a solution to the problem themselves. If someone tells you this, they are not trying to offend you, they are just frustrated with your lack of effort.  
+
Často je používána, když sám uživatel neprojevil snahu nalezení řešení. Pokud vám někdo řekne toto, nesnaží se vás urazit, je zrovna frustrován vašim nedostatkem úsilí (při řešení problému).
  
The best thing to do if you are told to do this is to read the manual page.
+
Nejlepší věc, kterou byste měli udělat, pokud je vám toto řečeno, je přečíst si manuálovou stránku.
* To read the program manual page for a particular program, type this at the command line:
+
* Ke čtení manuálové stránky programu zadejte toto do příkazového řádku:
 
  man PROGRAM-NAME
 
  man PROGRAM-NAME
  
where PROGRAM-NAME is the name of the program you need more information about.
+
kde POROGRAM-NAME je název programu, o kterém je třeba zjistit více informací.
  
If you do not find the answer to your question in the program manual, there are more ways to find the answer. You can:
+
Pokud nenaleznete odpověď na vaši otázku v programovém manuálu, existuje víc způsobů, jak najít odpověď.
* search the [[Special:Search|wiki]]
+
Můžete:
* search the [http://bbs.archlinux.org forum]
+
* prohledat [[Special:Search|wiki]]
* search the [http://www.google.com/#hl=en&q=arch+site%3Ahttp%3A%2F%2Fwww.archlinux.org%2Fpipermail%2F mailing lists]
+
* prohledat [https://bbs.archlinux.org fórum]
* search the [http://www.google.com web]
+
* prohledat [http://www.google.com/#hl=en&q=arch+site%3Ahttp%3A%2F%2Fwww.archlinux.org%2Fpipermail%2F e-mailové seznamy]
 +
* prohledat [http://www.google.com web]
  
 
==taurball==
 
==taurball==
The tarballed PKGBUILD and local source files that are required by makepkg to create an installable binary package. The name derives from the practice of uploading such tarball to the AUR, whence "tAURball".
+
PKGBUILD zabalený pomocí programu tar a lokální zdrojové soubory, které požaduje makepkg k vytvoření instalovatelného binárního balíčku. Jméno se odvozuje z praxe, kdy jsou uploudovány takové tarbally do AUR, odtud "tAURball".
  
 
==testing/[testing]==
 
==testing/[testing]==
This is the repo where major packages/updates to packages are kept prior to release into the main repos, so they can be bug tested and upgrade issues can be found. It is disabled by default, but can be enabled in <code>/etc/pacman.conf</code>
+
Toto je repozitář obsahující hlavní aktualizace balíčků předcházející vydání v hlavních repozitářích, tak je možné je testovat (chyby), můžou se objevit problémy s aktualizací. Ve výchozím nastavení je tento repozitář zakázán, může ale být povolen v konfiguračním souboru <code>/etc/pacman.conf</code>
  
 
==udev==
 
==udev==
[[udev]] provides a dynamic device directory containing only the files for actually present devices. It creates or removes device node files in the /dev directory, or it renames network interfaces.
+
[[udev]] poskytuje dynamický adresář zařízení obsahující pouze ty soubory zařízení, které se aktuálně vyskytují v systému. Vytváří nebo odstraňuje soubory zařízení v /dev adresáři nebo přejmenovává síťová rozhraní.
  
Usually udev runs as udevd(8) and receives uevents directly from the kernel if a device is added/removed from/to the system.
+
Obvykle udev je spuštěn jako udevd(8) a příjímá události přímo z jádra, pokud nějaké zařízení je přidáno/odstraněno z/do systému.
  
If udev receives a device event, it matches its configured rules against the available device attributes provided in sysfs to identify the device. Rules that match may provide additional device information or specify a device node name and multiple symlink names and instruct udev to run additional programs as part of the device event handling.
+
Pokud udev přijme událost tykájící se nějakého zařízení, porovná pravidla ve svém konfiguračním souboru s dostupnými atributy zařízení poskytnutými sysfs k identifikaci zařízení. Pravidla, která odpovídají, mohou poskytovat informace o zařízení nebo specifikovat soubor zařízení nebo vícero jmen odkazů a dát pokyn udev, aby spustil dodatečné programy jako součást obsluhy události zařízení.
  
 
==[[Wikipedia:Wiki|wiki]]==
 
==[[Wikipedia:Wiki|wiki]]==
[[Main Page|This!]] A place to find documentation about Arch Linux. Anyone can add and modify the documentation.
+
[[Main Page|Toto!]] Místo, kde lze najít dokumentaci o Arch Linuxu. Kdokoli může přidávat a upravovat dokumentaci.

Revision as of 07:13, 2 June 2013

Tato stránka je zamýšlena jako demystifikace běžných termínů používaných v komunitě kolem Arch Linuxu. Bez obav přidávejte nebo upravujte jakýkoli termín, ale používejte prosím volbu úpravy jednotlivé části. Pokud se rozhodnete něco přidat, pak prosím používejte při přidávání abecední pořadí.

Arch Linux

Na Arch by se mělo odkazovat takto:

  • Arch Linux
  • Arch (Linux je implicitní)
  • archlinux (UNIXové jméno)

Archlinux, ArchLinux, archLinux, aRcHlInUx, a tak dále, jsou všechny divné, a divnější mutace.

Oficiálně, 'Arch' v názvu "Arch Linux" se vyslovuje /ˈɑrtʃ/ jako v "archer"/bowman, nebo "arch-nemesis", a ne jako "ark" nebo "archangel".

ABS

Arch Build System (zkratka ABS) je užitečný k:

  • Tvorba nových balíčků softwaru, pro který ještě nejsou balíčky dostupné
  • Přizpůsobení/Úprava existujících balíčků, tak aby vyhovovaly vašim potřebám (povolení nebo zákázání určitých voleb)
  • Sestavení celého systém za použití voleb kompilace "a la Gentoo"
  • Udělat funkční jaderné moduly s vaším uživatelským jádrem

ABS není nutné k používání Arch Linuxu, ale je užitečné.

Pro více informací viz stránka ABS

AUR

Arch Linux User Community Repository (AUR) je repozitář řízený komunitou pro uživatele Arch Linuxu. AUR byl zpočátku koncipován k organizaci sdílení PKGBUILDů mezi širší komunitou a k uspíšení zahrnutí populárních balíčků přidaných uživateli do [core] a [extra] repozitářů skrze AUR [community] repozitář.

AUR je rodiště nových balíčků Arch Linuxu. Uživatelé přispívají svými vlastními balíčky do AUR. AUR komunita hlasuje pro své favoritní balíčky a eventuálně, jakmile balíček nasbíral dost hlasů, AUR Trusted User (důveryhodný uživatel) může tento balíček dát do repozitáře [community], který je zpřístupněný přes pacman a ABS.

Můžete přistupovat do Arch Linux User Commnity Repository zde

PKGBUILD

PKGBUILDy jsou malé skripty používané pro vytvoření balíčků Arch Linuxu. Viz Creating Packages for více detailní informace.

TU, Trusted User

Trusted User je někdo, kdo udržuje AUR a [commmunity] repozitář. Důvěryhodní uživatelé můžou přesouvat balíček do [community] repozitáře, pokud se stal populárním (dle hlasů). Důvěryhodní Uživatelé (TUs) jsou jmenováni většinou hlasů existujícími TUs.

Důvěryhodní uživatelé se řídí AUR Trusted User Guidelines a TU by-laws

TUR, Trusted User Repository (zastaralé)

Když ještě nebyl AUR a [community], TUs měli vlastní repozitáře s aplikacemi, které nebyly dostupné v officiálních repozitářích. Kdokoli může udělat repozitář, ale TURs byly "zárukou" vyšší kvality, protože TUs jsou voleni pro svoje znalosti a práci.

bbs

Bulletin board system, ale v případě Arch Liuxu se jedná pouze o podpůrné fórum umístěné na adrese https://bbs.archlinux.org.

community/[community]

community repozitář je místo, kde předvytvořené balíčky jsou zpřístupněny Důvěryhodnými Uživateli (Trusted Users). Většina balíčků v community má původ v AUR.

Pokud chcete používat community repozitář, odkomentujte příšlušnou řádku v konfiguračním souboru /etc/pacman.conf.

core/[core]

Repozitář "Core" obsahuje balíčky holého Arch Linuxu. Obsahuje všechno, co je potřeba k fungující příkazové řádce.

custom/user repository

Kdokoli může vytvářet repozitáře a zpřístupnit je ostatním uživatelům. K vytvoření repozitáře je třeba určitá množina balíčků a kompatibilní pacman databáze souborů vašich balíčků. Zpřístupněte vaše soubory online a kdokoli může použít váš repozitář jako běžné repozitáře.

Viz Custom local repository.

developer

"Poloviční bohové" pracující na na vylepšení/rozšíření Arch Linuxu bez finančních příjmů za tuto činnost.


devfs

device file system. DevFS dynamicky spravuje, vytváří, odstraňuje a pracuje s právy souborů zařízení v /dev adresáři. Byl to výchozí správce zařízení v Arch Linuxu až do vydání 0.7. Nyní je DevFS zavrhovaný a je odstraňován z Linuxu (jádra). DevFS je nahrazen udev.

Poznámka: instalační CD Arch Linuxu před 0.7.1 používá scháma pojmenování devfs, když se vytváří /etc/fstab položky.

/etc/network-profiles

Pomocí tohoto můžete vytvářet různé konfigurace sítě. Toto je velmi užitečné pro uživatele laptopů, kteří velmi často střídají sítě. Např. mezi domácí a kancelářskou sítí. Dodatečně může být použita s wpa-supplicant, který může spravovat všechny vaše bezdrátové sítě. Pro každou konfiguraci je třeba vytvořit konfigurační soubor. Nejjednoduššeji to lze udělat zkopírováním šablony. Po dokončení je třeba konfiguraci povolit v /etc/rc.conf

Po aplikování změn byste měli restartovat vaši síť použitím, jako root,

 /etc/rc.d/network restart

/etc/rc.conf

/etc/rc.conf je hlavní konfigurační soubor Arch Linuxu. Umožňuje nastavení klávesnice, časové zóny, hostname, síť, démony, které se mají spustit, a moduly, které se mají zavést při startu systému, profily a více. Detailní popis konfiguračních volbe je zde: Rc.conf

/etc/rc.d

/etc/rc.d je adresář obsahující skripty, které se starají od start a zastavení služeb. Při každém startu systému, služby přítomné v poli DAEMONS= v /etc/rc.conf jsou startovány spuštěním odpovídajícího skriptu v /etc/rc.d.

Je rovněž možná řídit služby z příkazového řádku (jako root), např.

/etc/rc.d/cupsd start

by spustilo démona CUPS. Typickými argumenty těchto skriptů jsou start, stop a restart.

/etc/rc.local

Tento skript je spuštěn na konci každého startu systému. Je určen pro různé příkazy, které byste mohli chtít vykonat před "login prompt" (přihlášení se do systému). Nedoporučuje se přidávat jakékoli služby nebo nastavení do /etc/rc.local, které by mohli být nastartovány nebo nastaveny z /etc/rc.conf.

extra/[extra]

Množina oficiálních balíčků je dosti kompaktní, zato poskytujeme rozsáhlejší, kompletnější "extra" repozitář, který obsahuje hodně balíčků, které nebyly vytvořeny pro pro "core" množinu balíčků. Tento repozitář konstantně roste s pomocí balíčků poskytnutých naší silnou komunitou. V tomto repozitáři lze nalézt desktop environments (desktopová prostředí, např. Gnome, KDE aj.), správce oken a běžné programy.

hwd

Hwd; hardware detect for Arch Linux, je pro devfs i pro udev a rovněž pro jádra 2.4.x a 2.6.x. Místo toho aby spouštěl auto-konfigurační skript, který může být očekáván, Hwd (/usr/bin/hwd) nemění existující konfiguraci. Detekuje hardware a moduly, a poskytuje informace, jak manuálně provést změny. Toto umožňuje uživateli kontrolu nad svým systémem; základní filozofie Arch Linuxu. Hwd je dostupný v AUR.

hwdetect

hwdetect je skript pro detekci hardware primárně používaný k načtení modulů a seznamu modulů pro použití v rc.conf nebo mkinitcpio.conf. Tento skript využívá informací exportovaných sysfs subsystémem linuxového jádra.

initramfs

initrd

Speciální soubor /dev/initrd je blokové zařízení, které je pouze ke čtení. Zařízení /dev/initrd je RAM disk, který je inicializován (např. načten) boot manažerem, dříve než se nastartuje jádro. Jádro poté může používat obsah tohoto blokového zařízení v dvoufázovém načtení operačního systému.

V první fázi startu systému jádro spouští a přimountovává počáteční kořenový systém souborů z obsahu /dev/initrd (např. RAM disk incializovaný boot manažerem). V druhé fázi dodatečné ovladače nebo jiné moduly jsou načteny z obsahu počátečního kořenového zařízení. Po načtení dodatečných modulů je přimountován nový kořenový systém souborů (tedy běžný kořenový systém souborů) z jiného zařízení.

makepkg

makepkg slouží k sestavení balíčků pro vás. makepkg čte metadata vyžadované z PKGBUILD souboru. Všechno, co potřebuje, je linuxová platforma schopná sestavení, wget a různé sestavovací skripty. Přednost před skriptově-založeném sestavení je v tom, že tuto práci je třeba udělat pouze jednou. Poté co máte sestavovací skript pro balíček, je třeba spustit makepkg a makepkg zajistí zbytek; stažení a ověření zdrojových souborů, kontrolu závislostí, konfigurace parametrů při sestavení, vytvoření balíčku, instalace balíčku do dočasného kořenového adresáře, změna parametrů, vygenerování meta-info, a balíček jako úplnou věc pro použití v pacman.

namcap

namcap je utilitka pro analýzu problémů s balíčky pro Arch Linux nebo s jejich PKGBUILD soubory. Může aplikovat pravidla na seznam souborů, na soubory samy o sobě, nebo na individuální PKGBUILD soubory.

Pravidla vrací seznam zpráv. Každá zpráva může být jedním ze tří typů: chyba, varování nebo informace (uvažujte o nich jako o poznámkách či komentářích). Chyby (označovanými 'E:') jsou věci, u kterých si je namcap velmi jistý, že jsou špatné a je třeba je opravit. Varování (označované 'W:') jsou věci, o kterých si namcpa myslí, že by měly být změněny, ale pokud víte, co děláte, může tyto věci nechat být. Informace (označované 'I:') se zobrazují pouze tehdy, když použijete argument info. Informační zprávy podávají informace, které můžou být užitečné, ale nejsou to věci, které by byly třeba změnit.

package

Package (balíček) je archiv obsahující

  • všechny (zkompilované) soubory aplikace
  • metadata o aplikaci, jako název aplikace, verze, závislosti...
  • instalační soubory a adresáře pro pacman
  • (volitelně) extra soubory, které vám ulehčují život, jako jsou start/stop skripty

Správce balíčků v Arch Linuxu může nainstalovat, aktualizovat a odebrat programy čistě těchto balíčků. Použití balíčků místo ruční kompilace a instalace má různé výhody:

  • jednoduchá aktualizace: pacman aktualizuje existující balíčky, jakmile jsou aktualizace dostupné
  • kontrola závislostí: pacman spravuje závislosti pro vás, je třeba pouze specifikovat program a pacman ho nainstaluje spolu s všemi programy, které potřebuje
  • čisté odstranění: pacman má seznam všech souborů patřících do určitého balíčku. Touto cestou nejsou ponechány žádné soubory v systému, když se rozhodnete pro odstranění balíčku

Poznámka: různé GNU/Linux distribuce používají odlišné balíčky a správce balíčků, proto nelze třeba použít pacman k instalaci balíčků Debianu na Arch Linuxu.

pacman

Správce balíčků Pacman je jedna z nádherných "výšin" Arch Linuxu. Kombinuje jednoduchý formát binárních balíčků s jednodušše se používajícím sestavovacím systémem (viz ABS). Pacman umožňuje jednoduchou správu a přizpůsobení balíčků, ať už jsou z oficiálních Arch repozitářů nebo vytvořené samotným uživatelem. Systém repozitářů umožňuje uživateli sestavení a údržbu uživatelových vlastních repozitářů, což povzbuzuje růst komunity a přispívání (viz AUR).

Pacman může udržovat systém aktualizovaný synchronizací seznamu balíčků s hlavním serverem. Tento server/klient model rozvněž umožňuje stáhnout/nainstalovat balíčky jednoduchým příkazem, doplňujícím všechny požadované závislosti (podobně jako apt-get v Debianu).

Poznámka: Pacman byl napsán Judd Vinetem, tvůrcem Arch Linuxu. Je používán rovněž jako nástroj správy balíčků v jiných distribucích, jako FugalWare, Rubix, UfficioZero (italsky, založeném na Ubuntu) a samozřejmě odvozeniny Arch Linuxu jako Archie a AEGIS.

pacman.conf

Toto je konfigurační soubor správce balíčků, programu pacman. Nachází se v /etc. Pro úplný výklad jeho možností, napiště do příkazového řádku:

man pacman.conf

release/[release]

Repozitář "release" následuje téměř pravidelný snímek a neaktualizuje, dokud není vydán další snímek/iso. Na příklad, Release repozitář se odkazuje na všechny balíčky na 0.5 ISO, dokud nevydáme 0.6; potom se bude odkazovat na 0.6 balíčky, dokud verze 0.7 není vydána. Toto je užitečné, pokud pouze chcete aktualizovat váš systém, když je dostupné nové vydání.

repository/repo

Repozitář obsahuje předkompilované balíčky jednoho nebo (běžně) více PKGBUILDů. Oficiální repozitáře jsou

  • core: obsahuje nejnovější verzi balíčků vyžadovaných pro kompletní systém s příkazovou řádkou
  • extra: obsahuje nejnovější verze balíčků, které nejsou třeba pro fungující systém, ale jsou třeba pro příjemný systém ;)
  • community: obsahuje balíčky přicházející z AUR, které získali dost hlasů od uživatelů

Pacman užívá těchto repozitářů k hledání balíčků a jejich nainstalování. Repozitář může být lokální (to jest na vašem vlastním počítači) nebo vzdálený (to jest balíčky se stahují před tím, než se nainstalují).

RTFM

"Read The Fucking (or Fine) Manual" ("Přečti Si Ten Zasranej (nebo Skvělej) Manuál"). Tato jednoduchá zpráva je odpovědí nováčkům, kteří se ptají na funkcionalitu programu, která je jasně vymezena v manuálu k tomuto programu.

Často je používána, když sám uživatel neprojevil snahu nalezení řešení. Pokud vám někdo řekne toto, nesnaží se vás urazit, je zrovna frustrován vašim nedostatkem úsilí (při řešení problému).

Nejlepší věc, kterou byste měli udělat, pokud je vám toto řečeno, je přečíst si manuálovou stránku.

  • Ke čtení manuálové stránky programu zadejte toto do příkazového řádku:
man PROGRAM-NAME

kde POROGRAM-NAME je název programu, o kterém je třeba zjistit více informací.

Pokud nenaleznete odpověď na vaši otázku v programovém manuálu, existuje víc způsobů, jak najít odpověď. Můžete:

taurball

PKGBUILD zabalený pomocí programu tar a lokální zdrojové soubory, které požaduje makepkg k vytvoření instalovatelného binárního balíčku. Jméno se odvozuje z praxe, kdy jsou uploudovány takové tarbally do AUR, odtud "tAURball".

testing/[testing]

Toto je repozitář obsahující hlavní aktualizace balíčků předcházející vydání v hlavních repozitářích, tak je možné je testovat (chyby), můžou se objevit problémy s aktualizací. Ve výchozím nastavení je tento repozitář zakázán, může ale být povolen v konfiguračním souboru /etc/pacman.conf

udev

udev poskytuje dynamický adresář zařízení obsahující pouze ty soubory zařízení, které se aktuálně vyskytují v systému. Vytváří nebo odstraňuje soubory zařízení v /dev adresáři nebo přejmenovává síťová rozhraní.

Obvykle udev je spuštěn jako udevd(8) a příjímá události přímo z jádra, pokud nějaké zařízení je přidáno/odstraněno z/do systému.

Pokud udev přijme událost tykájící se nějakého zařízení, porovná pravidla ve svém konfiguračním souboru s dostupnými atributy zařízení poskytnutými sysfs k identifikaci zařízení. Pravidla, která odpovídají, mohou poskytovat informace o zařízení nebo specifikovat soubor zařízení nebo vícero jmen odkazů a dát pokyn udev, aby spustil dodatečné programy jako součást obsluhy události zařízení.

wiki

Toto! Místo, kde lze najít dokumentaci o Arch Linuxu. Kdokoli může přidávat a upravovat dokumentaci.