Arch Terminology (Česky)

From ArchWiki
Revision as of 14:19, 5 March 2011 by Vradomersky (Talk | contribs) (package)

Jump to: navigation, search

Tato stránka je zamýšlena jako demystifikace běžných termínů používaných v komunitě kolem Arch Linuxu. Bez obav přidávejte nebo upravujte jakýkoli termín, ale používejte prosím volbu úpravy jednotlivé části. Pokud se rozhodnete něco přidat, pak prosím používejte při přidávání abecední pořadí.

Arch Linux

Na Arch by se mělo odkazovat tatko:

  • Arch Linux
  • Arch (Linux je implicitní)
  • archlinux (UNIXové jméno)

Archlinux, ArchLinux, archLinux, aRcHlInUx, a tak dále, jsou všechny divné, a divnější mutace.

Oficiálně, 'Arch' v názvu "Arch Linux" se vyslovuje /ˈɑrtʃ/ jako v "archer"/bowman, nebo "arch-nemesis", a ne jako v "ark" nebo "archangel".

ABS

Arch Build System (zkratka ABS) je užitečný k:

  • Tvorba nových balíčků softwaru, pro který ještě nejsou balíčky dostupné
  • Přizpůsobení/Úprava existujících balíčků, tak aby vyhovovaly vašim potřebám (povolení nebo zákázání určitých voleb)
  • Sestavení celého systém za použití voleb kompilace "a la Gentoo"
  • Udělat funkční jaderné moduly s vaším uživatelským jádrem

ABS není nutné k používání Arch Linuxu, ale je užitečné.

Pro více informací viz stránka ABS

AUR

Arch Linux User Community Repository (AUR) je repozitář řízený komunitou pro uživatele Arch Linuxu. AUR byl zpočátku koncipován k organizaci sdílení PKGBUILDů mezi širší komunitou a k uspíšení zahrnutí populárních balíčků přidaných uživateli do [core] a [extra] repozitářů skrze AUR [community] repozitář.

AUR je rodiště nových balíčků Arch Linuxu. Uživatelé přispívají svými vlastními balíčky do AUR. AUR komunita hlasuje pro své favoritní balíčky a eventuálně, jakmile balíček nasbíral dost hlasů, AUR Trusted User (důveryhodný uživatel) může tento balíček dát do repozitáře [community], který je zpřístupněný přes pacman a ABS.

Můžete přistupovat do Arch Linux User Commnity Repository zde

PKGBUILD

PKGBUILDy jsou malé skripty používané pro vytvoření balíčků Arch Linuxu. Viz Creating Packages for více detailní informace.

TU, Trusted User

Trusted User je někdo, kdo udržuje AUR a [commmunity] repozitář. Důvěryhodní uživatelé můžou přesouvat balíček do [community] repozitáře, pokud se stal populárním (dle hlasů). Důvěryhodní Uživatelé (TUs) jsou jmenováni většinou hlasů existujícími TUs.

Důvěryhodní uživatelé se řídí AUR Trusted User Guidelines a TU by-laws

TUR, Trusted User Repository (zastaralé)

Když ješě nebyl AUR a [community], TUs měli vlastní repozitáře s aplikacemi, které nebyly dostupné v officiálních repozitářích. Kdokoli může udělat repozitář, ale TURs byly "zárukou" vyšší kvality, protože TUs jsou voleni pro svoje znalosti a práci.

bbs

Bulletin board system, ale v případě Arch Liuxu se jedná pouze o podpůrné fórum umístěné na adrese http://bbs.archlinux.org.

community/[community]

community repozitář je místo, kde předvytvořené balíčky jsou zpřístupněny Důvěryhodnými Uživateli (Trusted Users). Většina balíčků v community má původ v AUR.

Pokud chcete používat community repozitář, odkomentujte příšlušnou řádku v konfiguračním souboru /etc/pacman.conf.

core/[core]

Repozitář "Core" obsahuje balíčky holého Arch Linuxu. Obsahuje všechno, co je potřeba k fungující příkazové řádce.

custom/user repository

Kdokoli může vytvářet repozitáře a zpřístupnit je ostatním uživatelům. K vytvoření repozitáře je třeba určitá množina balíčků a kompatibilní pacman databáze souborů vašich balíčků. Zpřístupněte vaše soubory online a kdokoli může použít váš repozitář jako běžné repozitáře.

Viz Custom local repository.

developer

"Poloviční bohové" pracující na na vylepšení/rozšíření Arch Linuxu bez finančních příjmů za tuto činnost.


devfs

device file system. DevFS dynamicky spravuje, vytváří, odstraňuje a pracuje s právy souborů zařízení v /dev adresáři. Byl to výchozí správce zařízení v Arch Linuxu až do vydání 0.7. Nyní je DevFS zavrhovaný a je odstraňován z Linuxu (jádra). DevFS je nahrazen udev.

Poznámka: instalační CD Arch Linuxu před 0.7.1 používá scháma pojmenování devfs, když se vytváří /etc/fstab položky.

/etc/network-profiles

Pomocí tohoto můžete vytvářet různé konfigurace sítě. Toto je velmi užitečné pro uživatele laptopů, kteří velmi často střídají sítě. Např. mezi domácí a kancelářskou sítí. Dodatečně může být použita s wpa-supplicant, který může spravovat všechny vaše bezdrátové sítě. Pro každou konfiguraci je třeba vytvořit konfigurační soubor. Nejjednoduššeji to lze udělat zkopírováním šablony. Po dokončení je třeba konfiguraci povolit v /etc/rc.conf

Po aplikování změn byste měli restartovat vaši síť použitím, jako root,

 /etc/rc.d/network restart

/etc/rc.conf

/etc/rc.conf je hlavní konfigurační soubor Arch Linuxu. Umožňuje nastavení klávesnice, časové zóny, hostname, síť, démony, které se mají spustit, a moduly, které se mají zavést při startu systému, profily a více. Detailní popis konfiguračních volbe je zde: Rc.conf

/etc/rc.d

/etc/rc.d je adresář obsahující skripty, které se starají od start a zastavení služeb. Při každém startu systému, služby přítomné v poli DAEMONS= v /etc/rc.conf jsou startovány spuštěním odpovídajícího skriptu v /etc/rc.d.

Je rovněž možná řídit služby z příkazového řádku (jako root), např.

/etc/rc.d/cups start

by spustilo démona CUPS. Typickými argumenty těchto skriptů jsou start, stop a restart.

/etc/rc.local

Tento skript je spuštěn na konci každého startu systému. Je určen pro různé příkazy, které byste mohli chtít vykonat před "login prompt" (přihlášení se do systému). Nedoporučuje se přidávat jakékoli služby nebo nastavení do /etc/rc.local, které by mohli být nastartovány nebo nastaveny z /etc/rc.conf.

extra/[extra]

Množina oficiálních balíčků je dosti kompaktní, zato poskytujeme rozsáhlejší, kompletnější "extra" repozitář, který obsahuje hodně balíčků, které nebyly vytvořeny pro pro "core" množinu balíčků. Tento repozitář konstantně roste s pomocí balíčků poskytnutých naší silnou komunitou. V tomto repozitáři lze nalézt desktop environments (desktopová prostředí, např. Gnome, KDE aj.), správce oken a běžné programy.

hwd

Hwd; hardware detect for Arch Linux, je pro devfs i pro udev a rovněž pro jádra 2.4.x a 2.6.x. Místo toho aby spouštěl auto-konfigurační skript, který může být očekáván, Hwd (/usr/bin/hwd) nemění existující konfiguraci. Detekuje hardware a moduly, a poskytuje informace, jak manuálně provést změny. Toto umožňuje uživateli kontrolu nad svým systémem; základní filozofie Arch Linuxu. Hwd je dostupný v AUR.

hwdetect

hwdetect je skript pro detekci hardware primárně používaný k načtení modulů a seznamu modulů pro použití v rc.conf nebo mkinitcpio.conf. Tento skript využívá informací exportovaných sysfs subsystémem linuxového jádra.

initramfs

initrd

Speciální soubor /dev/initrd je blokové zařízení, které je pouze ke čtení. Zařízení /dev/initrd je RAM disk, který je inicializován (např. načten) boot manažerem, dříve než se nastartuje jádro. Jádro poté může používat obsah tohoto blokového zařízení v dvoufázovém načtení operačního systému.

V první fázi startu systému jádro spouští a přimountovává počáteční kořenový systém souborů z obsahu /dev/initrd (např. RAM disk incializovaný boot manažerem). V druhé fázi dodatečné ovladače nebo jiné moduly jsou načteny z obsahu počátečního kořenového zařízení. Po načtení dodatečných modulů je přimountován nový kořenový systém souborů (tedy běžný kořenový systém souborů) z jiného zařízení.

makepkg

makepkg slouží k sestavení balíčků pro vás. makepkg čte metadata vyžadované z PKGBUILD souboru. Všechno, co potřebuje, je linuxová platforma schopná sestavení, wget a různé sestavovací skripty. Přednost před skriptově-založeném sestavení je v tom, že tuto práci je třeba udělat pouze jednou. Poté co máte sestavovací skript pro balíček, je třeba spustit makepkg a makepkg zajistí zbytek; stažení a ověření zdrojových souborů, kontrolu závislostí, konfigurace parametrů při sestavení, vytvoření balíčku, instalace balíčku do dočasného kořenového adresáře, změna parametrů, vygenerování meta-info, a balíček jako úplnou věc pro použití v pacman.

namcap

namcap je utilitka pro analýzu problémů s balíčky pro Arch Linux nebo s jejich PKGBUILD soubory. Může aplikovat pravidla na seznam souborů, na soubory samy o sobě, nebo na individuální PKGBUILD soubory.

Pravidla vrací seznam zpráv. Každá zpráva může být jedním ze tří typů: chyba, varování nebo informace (uvažujte o nich jako o poznámkách či komentářích). Chyby (označovanými 'E:') jsou věci, u kterých si je namcap velmi jistý, že jsou špatné a je třeba je opravit. Varování (označované 'W:') jsou věci, o kterých si namcpa myslí, že by měly být změněny, ale pokud víte, co děláte, může tyto věci nechat být. Informace (označované 'I:') se zobrazují pouze tehdy, když použijete argument info. Informační zprávy podávají informace, které můžou být užitečné, ale nejsou to věci, které by byly třeba změnit.

package

Package (balíček) je archiv obsahující

  • všechny (zkompilované) soubory aplikace
  • metadata o aplikaci, jako název aplikace, verze, závislosti...
  • instalační soubory a adresáře pro pacman
  • (volitelně) extra soubory, které vám ulehčují život, jako jsou start/stop skripty

Správce balíčků v Arch Linuxu může nainstalovat, aktualizovat a odebrat programy čistě těchto balíčků. Použití balíčků místo ruční kompilace a instalace má různé výhody:

  • jednoduchá aktualizace: pacman aktualizuje existující balíčky, jakmile jsou aktualizace dostupné
  • kontrola závislostí: pacman spravuje závislosti pro vás, je třeba pouze specifikovat program a pacman ho nainstaluje spolu s všemi programy, které potřebuje
  • čisté odstranění: pacman má seznam všech souborů patřících do určitého balíčku. Touto cestou nejsou ponechány žádné soubory v systému, když se rozhodnete pro odstranění balíčku

Poznámka: různé GNU/Linux distribuce používají odlišné balíčky a správce balíčků, proto nelze třeba použít pacman k instalaci balíčků Debianu na Arch Linuxu.

pacman

The Pacman package manager is one of the great highlights of Arch Linux. It combines a simple binary package format with an easy-to-use build system (see ABS). Pacman makes it possible to easily manage and customize packages, whether they be from the official Arch repositories or the user's own creations. The repository system allows users to build and maintain their own custom package repositories, which encourages community growth and contribution (see AUR).

Pacman can keep a system up to date by synchronizing package lists with the master server, making it a breeze for the security-conscious system administrator to maintain. This server/client model also allows you to download/install packages with a simple command, complete with all required dependencies (similar to Debian's apt-get).

NB: Pacman was written by Judd Vinet, the creator of Arch Linux. It is used as a package management tool by other distros as well, such as FrugalWare, Rubix, UfficioZero (in Italian, based on Ubuntu), and, of course, Arch Linux derivatives such as Archie and AEGIS.

pacman.conf

This is the configuration file of pacman. It's located in /etc. For a full explanation of its powers, type this at the command line:

man pacman.conf

release/[release]

Release repository follows the semi-regular snapshot releases and does not update until the next snapshot/iso has been released. For example, the Release repository will point to all packages on the 0.5 ISO until we release 0.6; then it will point to 0.6 packages until 0.7 is released. This is useful if you only want to update your system when a new release is available.

repository/repo

The repository has the pre-compiled packages of one or (usually) more PKGBUILDs. Official repositories are

  • core: containing the latest version of packages required for a full CLI system
  • extra: containing the latest version of packages not needed for a working system, but needed for an enjoyable system ;)
  • community: containing packages that came from AUR and got enough user votes

Pacman uses these repositories to search for packages and install them. A repository can be local (i.e. on your own computer) or remote (i.e. the packages are downloaded before they're installed).

RTFM

"Read The Fucking (or Fine) Manual". This simple message is replied to a lot of new Linux/Arch users who ask about the functionality of a program when it is clearly defined in the program's manual.

It is often used when a user fails to make any attempt to find a solution to the problem themselves. If someone tells you this, they are not trying to offend you, they are just frustrated with your lack of effort.

The best thing to do if you are told to do this is to read the manual page.

  • To read the program manual page for a particular program, type this at the command line:
man PROGRAM-NAME

where PROGRAM-NAME is the name of the program you need more information about.

If you do not find the answer to your question in the program manual, there are more ways to find the answer. You can:

taurball

The tarballed PKGBUILD and local source files that are required by makepkg to create an installable binary package. The name derives from the practice of uploading such tarball to the AUR, whence "tAURball".

testing/[testing]

This is the repo where major packages/updates to packages are kept prior to release into the main repos, so they can be bug tested and upgrade issues can be found. It is disabled by default, but can be enabled in /etc/pacman.conf

udev

udev provides a dynamic device directory containing only the files for actually present devices. It creates or removes device node files in the /dev directory, or it renames network interfaces.

Usually udev runs as udevd(8) and receives uevents directly from the kernel if a device is added/removed from/to the system.

If udev receives a device event, it matches its configured rules against the available device attributes provided in sysfs to identify the device. Rules that match may provide additional device information or specify a device node name and multiple symlink names and instruct udev to run additional programs as part of the device event handling.

wiki

This! A place to find documentation about Arch Linux. Anyone can add and modify the documentation.