Difference between revisions of "Frequently asked questions (Česky)"

From ArchWiki
Jump to: navigation, search
m (Q) Podporuje pacman podepisování balíčků?: use link to Czech article)
(2 intermediate revisions by one other user not shown)
Line 1: Line 1:
 
[[Category:About Arch (Česky)]]
 
[[Category:About Arch (Česky)]]
[[Category:Česky]]
+
[[ar:FAQ]]
 
[[bg:FAQ]]
 
[[bg:FAQ]]
 
[[da:FAQ]]
 
[[da:FAQ]]
Line 23: Line 23:
 
[[zh-CN:FAQ]]
 
[[zh-CN:FAQ]]
 
[[zh-TW:FAQ]]
 
[[zh-TW:FAQ]]
Kromě otázek probíraných níže, můžete zkusit články [[The Arch Way (Česky)|Principy a filozofie Arch Linuxu]] a [[ArchLinux (Česky)|Arch Linux]]. Všechny tři obsahují dobré informace o Arch Linuxu.
+
Kromě otázek probíraných níže můžete zkusit články [[The Arch Way (Česky)|The Arch Way]] a [[ArchLinux (Česky)|Arch Linux]]. Oba obsahují užitečné informace o Arch Linuxu.
  
 
== Obecné ==
 
== Obecné ==

Revision as of 10:07, 20 June 2013

Kromě otázek probíraných níže můžete zkusit články The Arch Way a Arch Linux. Oba obsahují užitečné informace o Arch Linuxu.

Contents

Obecné

Q) Co je to Arch Linux?

A) Viz článek Arch Linux.

Q) Proč bych měl chtít použivat Arch?

A) Pokud po přečtení The Arch Way filozofie chcete přijmout myšlenku přístupu 'udělej si sám' a pokud vyžadujete jednoduchou, elegantní, velmi konfigurovatelnou, nejmodernější GNU/Linux distribuci pro všeobecné použití, mohl by se vám Arch líbit.

Q) Proč bych neměl chtít používat Arch?

A) Arch by se vám nemusel líbit, pokud:

  • po přečtení The Arch Way nesouhlasíte s filozofií Archu,
  • nemáte schopnosti/čas/touhu pro distribuci GNU/Linuxu s 'udělej si sám' přístupem,
  • vyžadujete podporu pro jinou architekturu než x86_64 nebo i686,
  • chcete používat distribuci, která poskytuje pouze svobodný software podle definice GNU,
  • věříte, že operační systém by se měl sám nakonfigurovat, běžet hned po instalaci a zahrnovat kompletní výchozí množinu aplikací a desktopových prostředí na instalačním médiu,
  • nechcete bleeding edge, rolling release distribuci GNU/Linuxu,
  • jste spokojeni s vaším současným operačním systémem,
  • chcete operační systém se zaměřením na jinou skupinu uživatelů.

Q) Na jaké distribuci je Arch založen?

A) Arch je vyvíjen nezávisle, byl vystavěn od nuly a není založen na žádné jiné distribuci GNU/Linuxu. Před tím než vytvořil Arch, jeho tvůrce Judd Vinet obdivoval a používal CRUX, bezvadnou minimalistickou distribuci, kterou vytvořil Per Lidén. Původně inspirován myšlenkami společnými s CRUXem, Arch byl vystavěn od nuly a poté byl pacman napsán v C.

Q) Jsem úplný linuxový začátečník. Měl bych používat Arch?

A) Tato otázka byla dost diskutovaná. Arch je zaměřený spíše na pokročilejší uživatele Linuxu, ale někteří lidé cítí, že Arch je dobré místo pro motivované začátečníky. Pokud jste začátečník a chcete používat Arch, varujeme vás, že musíte mít vůli učit se a akceptovat fakt, že Arch je založen na myšlence 'udělej si sám'. Je to právě uživatel, kdo si sestavuje systém a kontroluje jeho vývoj. Dříve, než budete klást jakékoliv otázky, pokuste se odpověď najít na Google, prohledejte Wiki a fórum (a dočtěte zbytek těchto otázek). Za tímto účelem vám byly tyto zdroje poskytnuty. Sestavení těchto skvělých informací zabralo mnoho tísíc hodin dobrovolné práce.

Doporučené čtení: Průvodce začátečníka.

Q) Je Arch navržen pro použití jako server? Jako desktop? Jako pracovní stanice?

A) Arch není navržen pro žádný speciální způsob použití. Místo toho je navržen pro speciální typ uživatele. Arch se zaměřuje na schopné uživatele, kteří oceňují 'udělej si sám' přístup a vytváří si systém tak, aby vyhovoval jejich jedinečným potřebám. Proto v rukou uživatele z cílené skupiny lze Arch použít prakticky pro cokoli. Mnoho Archistů používá svůj systém na desktopech i pracovních stanicích. A samozřejmě archlinux.org běží na Archu.

Q) Velmi se mi líbí Arch, ale tým vývojářů musí implementovat "funkci X"

A) Než půjdeme dále, četli jste The Arch Way? Poskytli jste danou funkci/řešení? Splňuje vaše řešení filozofii Archu? Pokud ano, zapojte se, přispějte svým kódem komunitě. Pokud vzbudí kladný ohlas, možná vaše řešení přijmeme. Komunita Archu vzkvétá z přispívání a sdílení kódu a nástrojů.

Q) Kdy bude uvolněna další verze?

A) Vydání Arch Linuxu jsou pouze snapshoty [core] repozitáře a jsou vydávány obvykle v první polovině každého měsíce.

Model průběžných aktualizací udržuje každý Arch Linux systém aktuální a na krvavé hraně (bleeding edge) spuštěním jediného příkazu. Z tohoto důvodu nejsou verze pro Arch důležité, protože by zastaraly s každým uvolněním nové verze libovolného balíčku. Pokud hledáte nejnovější verzi Archu, nemusíte přeinstalovávat. Jednoduše spusťte příkaz pacman -Syu a váš systém bude identický tomu, který byste dostali čistou instalací. Z tohoto důvodu také nejsou nová vydání Archu plná vzrušujících novinek. Nové a vzrušující funkce jsou uvolňovány podle potřeby uvolněním nové verze balíčku, mohou tedy být okamžitě nainstalovány pomocí pacman -Syu.

Q) Je Arch stabilní distribucí? Nedojde často k rozbití?

A) Krátká odpověď: Arch je tak stabilní, jak si ho uživatel udělá.

Uživatel sestavuje svůj vlastní Arch systém z jednoduchého základního prostředí a uživatel kontroluje aktualizace systému. Očividně rozsáhlejší a komplikovanější systém zahrnující množství upravených balíčků a nadbytek toolkitů a desktopových prostředí by byl náchylnější na konfigurační problémy kvůli změnám v softwaru, než je štíhlejší a jednodušší systém. Arch je zaměřen na schopné proaktivní uživatele. Obecná zručnost v UNIXu a dobré praktiky správy systému a aktualizací také hrají důležitou úlohu ve stabilitě systému. Také si uvědomte, že balíčky Archu jsou až na vyjímky bez záplat, tedy za mnoho problémů s aplikacemi mohou vývojáři aplikací a ne vývojáři Archu.

Uživatel je tedy naprosto odpovědný za stabilitu svého vlastního systému s průběžnými aktualizacemi. Uživatel rozhoduje, kdy aktualizovat a kdy sloučit nezbytné změny, kdykoli je to potřeba. Pokud uživatel potřebuje pomoc komunity, je mu včas poskytnuta. Rozdíl mezi Archem a ostatními distribucemi je v tom, že Arch je opravdovou 'udělej si sám' distribucí; stížnosti na rozbití nejsou na místě.

Q) Arch potřebuje více reklamy

A) Archu se dostává reklamy kolik jen jde. Cílem Arch Linuxu není být velký. Cílem je poskytnout elegantní minimalistickou bleeding-edge distribuci zaměřenou na jednoduchost a správnost kódu. K organickému udržitelnému růstu dochází přirozeně v cílové skupině uživatelů.

Q) Arch potřebuje více vývojářů

A) Možné to je. Ciťte se svobodnými dobrovolně obětovat váš čas! Navštívte fóra, IRC kanály, a emailové konference, a podívejte se co je potřeba udělat. Zapojení se do podfóra Příspěvky komunity je dobrý začátek.

Q) Proč je můj internet tak pomalý ve srovnání s ostatními operačními systémy?

A) Je vaše připojení správně nastaveno? Podívejte se na stránku Konfigurace sítě a na stránku Konfigurace sítě z Průvodce začátečníka.

Poznamenejme, že Arch Linux nemá ve výchozím stavu povoleno řízení provozu. Proto je možné, že když program nějakým způsobem využije plnou rychlost vašeho připojení (nehledě na to, jestli se jedná o P2P provoz nebo o klasická klient-server spojení), dojde k ucpání, což vede ke znatelným zpožděním a timeoutům. Úlevu mohou poskytnout firewally, např. Shorewall nebo Vuurmuur; také existují statické skripty pro iproute2 (např. tento derivát Wondershaper), které povolí řízení provozu na síťové vrstvě.

Q) Proč Arch využívá celou moji RAM?

A) Stručně řečeno, nevyužitá RAM je zbytečná RAM.

Mnoho nových uživatelů si všimne, jak linuxové jádro zachází s pamětí jinak než jsou zvyklí. Protože přístup k datům v RAM je mnohem rychlejší než k datům na disku, jádro cachuje data z disku do RAM. Cachovaná data jsou uvolněna pouze pokud místo v RAM začne docházet a je potřeba uložit nová data.

Asi nejběžnějším viníkem tohoto zmatení je příkaz free:

$ free -m
             total       used       free     shared    buffers     cached
Mem:          1009        741        267          0        104        359
-/+ buffers/cache:        278        731
Swap:         1537          0       1537

Je důležité zdůraznit řádek -/+ buffers/cache: -- reprezentuje totiž množství paměti, která je aktivně používána, a množství dostupné paměti namísto nevyužité paměti.

V příkladě výše máme notebook s celkově 1G RAM. Na první pohled to vypadá, že je využito 741M, přičemž je spuštěno pouze několik terminálů a webový prohlížeč! Ale po důkladnějším prozkoumání zdůrazněného řádku vidíme, že pouze 278M je aktivně používáno a 731M je dostupno. Očividně 104M použité paměti obsahuje data v bufferech a 359M obsahuje cachovaná data, oboje může být uvolněno, pokud by bylo potřeba. Pouze 267M z celkového 1G je opravdu volno.

A výsledek tohoto chování? Výkon!

Viz tento skvělý článek, pokud jste zvědaví. Za účelem vysvětlení tohoto omylu také existuje webová stránka.

Správa balíčků

Q) Který balíček obsahuje XY?

A) Můžete to zjistit pomocí pkgfile, např:

$ pkgfile nazev_souboru

Q) Našel jsem chybu v balíčku XY, co bych měl udělat?

A) Nejdříve potřebujete zjistit, zda může tuto chybu opravit tým Arch Linuxu. Někdy nemůže (např. padající Firefox může být důsledkem chyby týmu Mozilly). Takováto chyba se nazývá upstream error. Pokud je to problém Archu, je posloupnost kroků, které můžete udělat následující:

  1. Hledejte informace na fórech. Podívejte se zda si chyby nevšiml i někdo jiný.
  2. Odešlete zprávu o chybě s detailními informacemi na https://bugs.archlinux.org
  3. Můžete napsat příspěvek do fóra, kde podrobně popíšete problém a skutečnost, že jste už o tom podali zprávu. Pomůže to mnohým lidem, aby neposílali zprávu o té samé chybě.

Q) Balíčky Archu potřebují jednotnou příponu. ".pkg.tar.gz" a ".pkg.tar.xz" jsou příliš dlouhé a/nebo matoucí

A) O tomhle se diskutovalo na emailové konferenci. Byla navržena přípona .pac. V současnosti není v plánu změnit současnou příponu balíčků. Jak napsal Tobias Kieslich, jeden z vývojářů Archu, "Balíček je gzipovaný [xz] tarball! A může být otevřen, prozkoumán a manipulován libovolnou aplikací, která umí formát tar. Navíc typ MIME je automaticky většinou aplikací správně rozpoznán."

Q) Pacman potřebuje knihovnu, aby ostatní aplikace mohly mít snadný přístup k informacím o balíčku

A) Od verze 3.0.0 je pacman front-endem knihovny libalpm ("Arch Linux Package Management" library). Tato knihovna umožňuje napsat jiný front-end (např. front-end s grafickým rozhraním).

Q) Proč nemá pacman oficiální grafický (GUI) front-end?

A) Přečtěte si prosím The Arch Way a Arch Linux. Jednoduchou odpovědí je, že vývojový tým Archu ji nebude poskytovat. Klidně můžete použít jednu z dostupných nadstaveb poskytovaných uživateli. Skvělý seznam naleznete na stránce Pacman GUI Frontends.

Q) Pacman potřebuje funkci XY!

A) Přečtěte si prosím The Arch Way a Arch Linux. Filozofie Archu je "Keep it simple". Pokud si myslíte, že váš nápad je opodstatněný a neprotiřečí tomuto jednoduchému motu, potom klidně diskutujte o vámi navrhované vlastnosti na oficiláním fóru. Asi budete chtít nahlédnout i sem, kde můžete zadávat požadavky na nové vlastnosti.

Poznamenejme, že nejlepším způsobem, jak přidat do pacmana novou funkci, je implementovat si ji sám. Patch nebo kód může a nemusí být oficiálně přijat, ale ostatní mohou ocenit, testovat a přispět k vašemu úsilí.

Q) Arch potřebuje větev stabilních balíčků

A) Viz ArchServer.

Q) Jaký je rozdíl mezi všemi repozitáři?

A) Viz článek Oficiální repozitáře.

Q) Nainstaloval jsem balíček XY. Jak ho mám spustit?

A) Jestliže používáte desktopové prostředí jako KDE nebo Gnome, program by se měl automaticky zobrazit v menu. Pokud se pokoušíte spustit program z terminálu a neznáte název binárního souboru, zkuste následující příkaz:

$ pacman -Qlq jmeno_balicku | grep bin

Q) Podporuje pacman podepisování balíčků?

A) Ano. Podepisování balíčků podporuje pacman od verze 4. Viz package signing pro více informací.

Instalace

Q) Arch potřebuje instalátor. Možná grafický (GUI) instalátor.

A) Jelikož instalace neprobíhá příliš často (přečtěte si prosím zbytek tohoto článku, abyste pochopili význam rolling release modelu), nemá tato záležitost vysokou prioritu u vývojářů ani u uživatelů. Stránky Instalační průvodce a Příručka začátečníka byly plně aktualizovány pro aktuálně používané instalační skripty. Pokud stále chcete použít instalátor, zvažte použití Archboot.

Q) Nainstaloval jsem Arch a teď jsem příkazové řádce. Co teď?

A) Přečtěte si Průvodce začátečníka.

Q) Které desktopové prostředí nebo správce oken bych měl použít?

A) Protože máte k dispozici mnoho voleb, vyberte si tu, která nejlépe vyhovuje vašim potřebám. Přečtěte si stránky Desktop Environment a Window Manager.

Q) Co činí Arch jedinečným mezi ostatními "minimálními" distribucemi?

A) Minimalistické metody instalace podobné instalačnímu procesu Archu může poskytnout několik distribucí. Nicméně musí být zmíněno pár bodů:

  1. Arch byl od začátku navržen jako odlehčené, minimalistické prostředí, na kterém se dále staví.
  2. Jediným způsobem instalace Arch Linuxu je stavět na tomto minimálním základu.
  3. Základní systém a celá distribuce se drží Keep It Simple přístupu, což z něj dělá jedinečný systém vhodný pro cílenou skupinu uživatelů.
  4. Instalace služeb a balíčků vyžaduje od uživatele manuální interaktivní konfiguraci. Na rozdíl od ostatních distribucí, které automaticky konfigurují služby a chování při spouštění, filozofie Archu klade důraz na schopnosti a právo uživatele poradit si s těmito odpovědnostmi.
  5. Balíčkovací systém Archu je navržen tak, aby byl minimalistický a aby volitelné závislosti nikdy nebyly automaticky instalovány. Místo toho je uživatel během instalace jednoduše upozorněn na jejich existenci, což má za následek štíhlejší systém.
  6. Arch poskytuje velmi kompletní dokumentaci, která provádí tímto procesem stavby systému.

Ostatní

Q) Co je to ta AUR věc o které pořád slýchám?

A) Viz Arch User Repository (Česky)#FAQ