Difference between revisions of "Official repositories (Česky)"

From ArchWiki
Jump to navigation Jump to search
(WIP: Updating the translation.)
(Some progress)
Line 15: Line 15:
  
 
== Úvod – co je to repozitář? ==
 
== Úvod – co je to repozitář? ==
Slovo repozitář z anglického slova "repository" znamená schránka, úschovna, skladiště nebo zdroj. V souvislosti s balíčkovacími systémy linuxových distribucí repozitář představuje nejčatěji server (ale může to být i lokální adresář nebo vyměnitelný disk), na kterém jsou fyzicky umístěny softwarové balíčky připravené pro instalaci do systému. Těchto repozitářu (jak uvidíte v textu níže) existuje většinou více podle účelu, pro který jsou určeny (stabilní software, software k testovaní, ...). Software z připravených repozitářů můžete pohodlně instalovat pomocí správce balíčků &ndash v případě Arch Linuxu se jedná o [[Pacman (Česky)|pacmana]]. Jediné, co je vaším úkolem, je nastavit v konfiguračním souboru správce balíčků adresy (cesty) k repozitářům a aktualizovat databází dostupných baličků, které se ve zvolených repozitářích nacházejí.
+
Slovo repozitář z anglického slova "repository" znamená schránka, úschovna, skladiště nebo zdroj. V souvislosti s balíčkovacími systémy linuxových distribucí repozitář představuje nejčatěji server (ale může to být i lokální adresář nebo vyměnitelný disk), na kterém jsou fyzicky umístěny softwarové balíčky připravené pro instalaci do systému. Těchto repozitářu (jak uvidíte v textu níže) existuje většinou více podle účelu, pro který jsou určeny (stabilní software, software k testovaní, ...). Software z připravených repozitářů můžete pohodlně instalovat pomocí správce balíčků – v případě Arch Linuxu se jedná o [[Pacman (Česky)|pacmana]]. Jediné, co je vaším úkolem, je nastavit v konfiguračním souboru správce balíčků adresy (cesty) k repozitářům a aktualizovat databází dostupných baličků, které se ve zvolených repozitářích nacházejí.
  
 
== Historické pozadí ==
 
== Historické pozadí ==
Line 25: Line 25:
 
Krátce po vydání 2007.8.1 byl [current] přejmenován na [core], aby se předešlo zmatkům ohledně jeho přesného obsahu. Repozitáře jsou nyní v očích vývojářů a komunity víceméně rovnocenné, ale u [core] jsou jisté rozdíly. Hlavní odlišnost je v tom, že pro instalační CD a ukázková vydání jsou použité ''pouze'' balíčky z [core]. Tento repozitář poskytuje kompletní linuxový systém, i když to ještě nemusí být linuxový systém, který byste chtěli.
 
Krátce po vydání 2007.8.1 byl [current] přejmenován na [core], aby se předešlo zmatkům ohledně jeho přesného obsahu. Repozitáře jsou nyní v očích vývojářů a komunity víceméně rovnocenné, ale u [core] jsou jisté rozdíly. Hlavní odlišnost je v tom, že pro instalační CD a ukázková vydání jsou použité ''pouze'' balíčky z [core]. Tento repozitář poskytuje kompletní linuxový systém, i když to ještě nemusí být linuxový systém, který byste chtěli.
  
<!--
+
Kolem 0.5 nebo 0.6 zjistilo, že je spousta balíčků, které vývojáři nechtěli udržovat. Jeden z vývojářů (Xentac) založil "repozitáře pro důvěryhodné uživatele" (Trusted User Repositories), což byly neoficiální repozitáře, do kterých mohli důvěryhodní uživatelé umisťovat balíčky, které vytvořili. Existoval repozitář ''[staging]'', odkud mohly být balíčky někým z vývojářů Arch Linuxu povýšeny do oficiálních repozitářů, ale jinak byli vývojáři a důvěryhodní uživatelé víceméně oddělení.
Now, sometime around 0.5 or 0.6, they found there were a lot of packages that the developers didn't want to maintain. One of the developers (Xentac) set up the "Trusted User Repositories", which were unofficial repositories in which trusted users could place packages they had created. There was a ''[staging]'' repository where packages could be promoted into the official repositories by one of the Arch Linux developers, but other than this, the developers and trusted users were more or less distinct.
 
  
This worked for a while, but not when trusted users got bored with their repositories, and not when untrusted users wanted to share their own packages. This led to the development of the [http://aur.archlinux.org/ AUR]. The TUs were conglomerated into a more closely knit group, and they now collectively maintain the '''[community]''' repository. The Trusted Users are still a separate group from the Arch Linux developers, and there isn't a lot of communication between them. However, popular packages are still promoted from [community] to '''[extra]''' on occasion. The [http://aur.archlinux.org/ AUR] also supports allowing untrusted users to submit PKGBUILDs for other users to use if they wish. These packages are unsupported, and the packages are sometimes called the '''[unsupported]''' repository, though since no binary packages are distributed, unsupported isn't really a repository. Trusted users can adopt packages from unsupported into [community] at their discretion, whether it is because the package is popular or because they are interested in maintaining it.
+
Takto to po nějakou dobu fungovalo, ale problém nastal, když byli důvěryhodní uživatelé svými repozitáři znudění a nebo když chtěli nedůvěryhodní uživatelé sdílet své vlastní balíčky. To vedlo k vývoji [http://aur.archlinux.org/ AUR]. Důvěryhodní uživatelé (anglicky Trusted Users nebo zkráceně TU) byli spojeni do více provázané skupiny a nyní kolektivně udržují repozitář '''[community]'''. Jsou odděleni od vývojářů Arch Linuxu a moc s nimi nekomunikují, nicméně oblíbené balíčky jsou stále příležitostně povyšovány z [community] do '''[extra]'''. [http://aur.archlinux.org AUR] též umožňuje nedůvěryhodným uživatelům, pokud chtějí, dát své PKGBUILDy k dispozici jiným uživatelům. Tyto balíčky nejsou podporovány a občas se jim říká repozitář '''[unsupported]''', i když jelikož nejsou distribuovány žádné binární balíčky, ve skutečnosti to ani repozitář není. Důvěryhodní uživatelé mohou na základě vlastního úsudku adoptovat balíčky z [unsupported] do [community], ať už to je kvůli popularitě balíčku nebo jejich zájmu o jeho udržování.
  
 
== [core] ==
 
== [core] ==
  
The [core] repository can be found in ''core/os/i686'' or ''core/os/x86_64'' on your favorite mirror. It contains Arch core packages and some additional software, and will provide you with a fully functional base system.
+
Repozitář [core] můžete najít v ''core/os/i686'' nebo ''core/os/x86_64'' na svém oblíbeném zrcadle. Obsahuje základní balíčky Arch Linuxu a některý rozšiřující software a poskytne vám plně funkční základní systém.
  
''The installation cd simply contains an installer script, and a snapshot of the core repository.''
+
''Instalační CD obsahuje jednoduše instalační skript a obsah repozitáře core z některého dne.''
  
 +
<!--
 
== [extra] ==
 
== [extra] ==
  
Line 64: Line 64:
  
 
[[AUR]] or Arch User Repository is not really a repository at all. It refers to a database of user-submitted build scripts known as [[PKGBUILD]] files, thus this repository truly is unofficial.  Users cannot download or install packages from [[AUR]] using [[pacman]].  They must download the [[PKGBUILD]] files and run [[makepkg]] which downloads the sources and builds packages. These locally build packages can then be installed using [[pacman]]. To automate this task, one of the popular [[AUR Helpers]] can be used.
 
[[AUR]] or Arch User Repository is not really a repository at all. It refers to a database of user-submitted build scripts known as [[PKGBUILD]] files, thus this repository truly is unofficial.  Users cannot download or install packages from [[AUR]] using [[pacman]].  They must download the [[PKGBUILD]] files and run [[makepkg]] which downloads the sources and builds packages. These locally build packages can then be installed using [[pacman]]. To automate this task, one of the popular [[AUR Helpers]] can be used.
 
 
 
 
= Historické pozadí =
 
 
Původ aktuálního rozdělení Archovských repozitářů pramení z historie jeho vývoje. Původně, když Arch Linux používála jen malá hrstka uživatelů, existoval jen jeden repozitář. Nazýval se official. Tento repozitář obsahoval aplikace, které preferoval Judd Vinet. Official repozitář byl navržen tak, aby obsahoval vždy jeden program z určité kategorie. Jeden hlavní internetový prohlížeč, jeden  okenní manažer atd.. Tato filozofie se částečně promítla i do jeho dnešního nástupce - current repozitáře.
 
 
Existovali uživatelé, kteří nepreferovali stejné aplikace jako Judd. Díky [[ABS - The Arch Build System (Česky)| ABS]] systému, který slouží k tvorbě Archovských softwarových balíčků, si tito lidé vytvářeli vlastní balíčky pro Arch se softwarem, který požadovali. Tyto balíčky byly dostupné v repozitáři nazvaném unofficial a byly spravovány vývojáři kromě Judda. Protože u obou repozitářů byla požadována shodná podpora od vývojářů, názvy official a unofficial se přestali používat. Okolo verze Arch Linuxu 0.5 byly tyto repozitáře přejmenovány na current a extra. Díky změně názvů se staly oba repozitáře stejně hodnotné v očích vývojářů i komunity. Balíčky na instalačním cd a release snapshot je tvořen jen z current repozitáře. Ze softwaru v current repozitáři získate kompletní linuxový systém. Ale nemusí to být systém, který vám vyhovuje (hlavně kvůli preferovaným aplikacím).
 
  
 
-->
 
-->
  
Někdy kolem verze Arch Linuxu 0.5 nebo 0.6 existovalo obrovské množství balíčků, které vývojáři Arch Linuxu neměli zájem dále spravovat. Nyní se objevují na scéně tzv. důvěryhodní uživatelé (dále jen DU). Jeden z vývojářů (Xentac) vytvořil "Trusted User Repositories" (repozitáře důvěryhodných uživatelů). Tyto repozitáře jsou neoficiální a DU z komunity do nich umisťují balíčky, které vytvoří. Existoval staging repozitář odkud mohly být některé balíčky povyšovány do oficiálních repozitářů - current a extra.
 
 
Suma sumárum byly zatím zmíněny repozitáře current (hlavně Juddovi preferované balíky), extra (na stejné úrovni jako current ale rozmnitější software) a repozitář DU. Takto systém Archovských repozitářů chvílí fungoval. Nicméně prodělal ješťě jednu zasadní změnu, která trvá dodnes.
 
 
Časem začali být důvěryhodní uživatelé otrávení z neustálého udržování jejich repozitářů a stále více obyčejných (nedůvěryhodných) uživatelů hledalo způsob jak sdílet jejich vlastní balíčky. Tento fakt vedl k  vývoji [[Uživatelské repozitáře|AUR]] (Arch User Repositary - Repozitář uživatelů Arch Linuxu). Do  AUR může přispívat opravdu každý, což je plus pro dychtivé mladé vývojáře. DU vytvořili uzší skupinu a nyní společně spravují community repozitář, ve kterém se nachází jimi spravované balíky a zvolené balíky z AUR. DU jsou v současné době oddělená skupina od vývojářů Arch Linuxu a ani mezi nimi a vývojáři neprobíhá žádná větší spolupráce. Nicméně, když se vyskytne dobrý důvod, populární balíčky z community repozitáře jsou umísťovány do extra repozitáře. Ale zpět k AUR repozitáři. Ten tedy umožňuje neprivilegovaným uživatelům posílat jejich PKGBUILDy (o tom co je PKGBUILD se dočtete v [[ABS - The Arch Build System (Česky)]]) vstříc ostatním uživatelům, kteří je mohou volně používat pokud chtějí. DU někdy příjmou balíček z  AUR do community repozitáře. Většinou se tak děje, když je balíček velice populární nebo některý z DU má zájem jej spravovat.
 
 
= Seznam oficiálních repozitářů =
 
 
== [current] ==
 
 
Obsah current repozitáře najdete v ''current/os/i686'' nebo ''current/os/x86_64'' na vašem oblíbeném zrcadle. Obsahuje hlavní Archovské balíčky a některý rozšiřující software. Filozofií tohoto repozitáře je doslova "jeden od každého". To znamená, že v tomto repozitáři naleznete jeden editor, jeden okenní manažer atd. (tato filozofie ale není vždy úplně striktně dodržovaná).
 
 
Snapshot current repozitáře je publikován na ''full'' instalačním cd, jedná se tedy o později zmiňovaný release repozitář.
 
  
 
== [extra] ==
 
== [extra] ==

Revision as of 00:43, 14 April 2010

This template has only maintenance purposes. For linking to local translations please use interlanguage links, see Help:i18n#Interlanguage links.


Local languages: Català – Dansk – English – Español – Esperanto – Hrvatski – Indonesia – Italiano – Lietuviškai – Magyar – Nederlands – Norsk Bokmål – Polski – Português – Slovenský – Česky – Ελληνικά – Български – Русский – Српски – Українська – עברית – العربية – ไทย – 日本語 – 正體中文 – 简体中文 – 한국어


External languages (all articles in these languages should be moved to the external wiki): Deutsch – Français – Română – Suomi – Svenska – Tiếng Việt – Türkçe – فارسی

Template:Article summary start Template:Article summary text Template:Article summary heading Template:Article summary text Template:Article summary heading Template:Article summary wiki Template:Article summary end

Jelikož je kolem oficiálních repozitářů spousta zmatků, tento článek se pokouší vysvětlit jejich význam.

Úvod – co je to repozitář?

Slovo repozitář z anglického slova "repository" znamená schránka, úschovna, skladiště nebo zdroj. V souvislosti s balíčkovacími systémy linuxových distribucí repozitář představuje nejčatěji server (ale může to být i lokální adresář nebo vyměnitelný disk), na kterém jsou fyzicky umístěny softwarové balíčky připravené pro instalaci do systému. Těchto repozitářu (jak uvidíte v textu níže) existuje většinou více podle účelu, pro který jsou určeny (stabilní software, software k testovaní, ...). Software z připravených repozitářů můžete pohodlně instalovat pomocí správce balíčků – v případě Arch Linuxu se jedná o pacmana. Jediné, co je vaším úkolem, je nastavit v konfiguračním souboru správce balíčků adresy (cesty) k repozitářům a aktualizovat databází dostupných baličků, které se ve zvolených repozitářích nacházejí.

Historické pozadí

Většina rozdělení repozitářů má historické důvody. Původně, když byl Arch Linux používán jen velmi malým počtem uživatelů, byl pouze jeden repozitář jménem [official] (nyní [core]). Toho času obsahoval [official] v podstatě aplikace upřednostňované Juddem Vinetem. Byl navržen tak, aby obsahoval jediný od každého "typu" programu -- jedno desktopové prostředí, jeden hlavní prohlížeč atd.

Přirozeně se tehdy vyskytli uživatelé, kterým se výběr Judda nelíbil. Díky jednoduchosti používání ABS si vytvářeli balíčky vlastní. Tyto balíčky šly do repozitáře nazvaného [unofficial] a byly spravovány jinými vývojáři než Juddem. Časem se tyto dva repozitáře staly ze strany vývojářů podporované na stejné úrovni, takže již jména [official] a [unofficial] dále neodrážely jejich pravý účel. Posléze byly někdy poblíž verze vydání 0.5 přejmenovány na [current] a [extra].

Krátce po vydání 2007.8.1 byl [current] přejmenován na [core], aby se předešlo zmatkům ohledně jeho přesného obsahu. Repozitáře jsou nyní v očích vývojářů a komunity víceméně rovnocenné, ale u [core] jsou jisté rozdíly. Hlavní odlišnost je v tom, že pro instalační CD a ukázková vydání jsou použité pouze balíčky z [core]. Tento repozitář poskytuje kompletní linuxový systém, i když to ještě nemusí být linuxový systém, který byste chtěli.

Kolem 0.5 nebo 0.6 zjistilo, že je spousta balíčků, které vývojáři nechtěli udržovat. Jeden z vývojářů (Xentac) založil "repozitáře pro důvěryhodné uživatele" (Trusted User Repositories), což byly neoficiální repozitáře, do kterých mohli důvěryhodní uživatelé umisťovat balíčky, které vytvořili. Existoval repozitář [staging], odkud mohly být balíčky někým z vývojářů Arch Linuxu povýšeny do oficiálních repozitářů, ale jinak byli vývojáři a důvěryhodní uživatelé víceméně oddělení.

Takto to po nějakou dobu fungovalo, ale problém nastal, když byli důvěryhodní uživatelé svými repozitáři znudění a nebo když chtěli nedůvěryhodní uživatelé sdílet své vlastní balíčky. To vedlo k vývoji AUR. Důvěryhodní uživatelé (anglicky Trusted Users nebo zkráceně TU) byli spojeni do více provázané skupiny a nyní kolektivně udržují repozitář [community]. Jsou odděleni od vývojářů Arch Linuxu a moc s nimi nekomunikují, nicméně oblíbené balíčky jsou stále příležitostně povyšovány z [community] do [extra]. AUR též umožňuje nedůvěryhodným uživatelům, pokud chtějí, dát své PKGBUILDy k dispozici jiným uživatelům. Tyto balíčky nejsou podporovány a občas se jim říká repozitář [unsupported], i když jelikož nejsou distribuovány žádné binární balíčky, ve skutečnosti to ani repozitář není. Důvěryhodní uživatelé mohou na základě vlastního úsudku adoptovat balíčky z [unsupported] do [community], ať už to je kvůli popularitě balíčku nebo jejich zájmu o jeho udržování.

[core]

Repozitář [core] můžete najít v core/os/i686 nebo core/os/x86_64 na svém oblíbeném zrcadle. Obsahuje základní balíčky Arch Linuxu a některý rozšiřující software a poskytne vám plně funkční základní systém.

Instalační CD obsahuje jednoduše instalační skript a obsah repozitáře core z některého dne.


[extra]

Obsah extra repozitáře najdete v extra/os/i686 or extra/os/x86_64. Obsahuje všechny balíčky pro Arch, které se nedostaly do current. Důležitý software jako KDE nebo GNOME se nachází právě v extra repozitáři.

[unstable]

Obsah unstable repozitáře najdete v unstable/os/i686. Jedná se o repozitář, který obsahuje experimentální a nestabilní software. V tomto repozitáři naleznete vývojové verze programů, protože se vždy najdou důvody proč takovýto software používat. Například zde naleznete experimentální linuxové ovladače nebo verze programů zkompilovaných přímo ze subversion.

Používat unstable repozitář je naprosto bezpečné, protože neexistují žádné jmenné kolize mezi baličky v unstable a current nebo extra repozitářích. To tedy znamená, že balíčky z unstable jsou instalovány pouze, pokud chcete takovýto balíček úmyslně nainstalovat.

Unstable repozitář není aktuálně dostupný pro 64 bitovou verzi (x86_64) Arch Linuxu.

[testing]

Obsah testing repozitáře najdete v testing/os/i686. Obsahuje balíčky ucházející se o místo v current, extra, nebo unstable repozitáři. Nové balíčky příchazí do testing repozitáře jestliže:

  • se u balíčku očekavá podstatná aktualizace a proto musí být nejdříve otestován
  • potřebují pro svůj chod překompilovat (orig. angl. to be rebuilt) i jiné balíčky. V takovém případě se všechny balíčky, které potřebují být překopilovány umístí nejprve do testing repozitáře. Když je všechno dokončeno a vše běží jak má, dostávájí se tyto balíky zpět do normálních repozitářů.

Baličky z testing repozitáře mohou mít jmenné kolize s balíčky v ostatních oficiálních repozitářích! Pokud tedy nechete používat software z testing repozitáře, vůbec jej nepovolujte.

Buďte opatrní pokud používáte testing. Váš systém nemusí po provedené aktualizaci z testing repozitáře fungovat . Testing je doporučován jen velice zkušeným nebo dobrodružným uživatelům.

[release]

Release repozitář je snapshot aktuálního stavu current repozitáře. Release repozitář nenaleznete na žádném zrcadle, protože tvoří obsah instalačního cd Arch Linuxu.

[community]

Obsah community repozitáře najdete v community/os/i686 nebo community/os/x86_64. Tento repozitář je spravován Trusted Users (důvěryhodnými uživateli) a je součástí Uživatelské repozitáře (AUR). Obsahuje balíčky z AUR, které dostaly dostatek důvěry a jsou spravovány některým z důvěryhodných uživatelů.

Community repozitář se stal teprve nedávno dostupný pro x86_64, proto zatím neočekávejte, že v tomto repozitáři neleznete spoustu softwaru pro x86_64.

[unsupported]

Unsupported není skutečný repozitář. Narozdíl od jiných repozitářů, unsupported neposkytuje binární verze balíčků. Tento repozitář se používa k odkazování na kolekci PKGBIULDů (více v ABS - The Arch Build System (Česky)) v AUR, které jsou posílány obyčejnými uživateli. Mějte na paměti, že unsupported repozitář, jak už název napovídá, je neoficiální.