Official repositories (Česky)

From ArchWiki
Revision as of 00:43, 14 April 2010 by Warriant (talk | contribs) (Some progress)
Jump to: navigation, search

This template has only maintenance purposes. For linking to local translations please use interlanguage links, see Help:i18n#Interlanguage links.


Local languages: Català – Dansk – English – Español – Esperanto – Hrvatski – Indonesia – Italiano – Lietuviškai – Magyar – Nederlands – Norsk Bokmål – Polski – Português – Slovenský – Česky – Ελληνικά – Български – Русский – Српски – Українська – עברית – العربية – ไทย – 日本語 – 正體中文 – 简体中文 – 한국어


External languages (all articles in these languages should be moved to the external wiki): Deutsch – Français – Română – Suomi – Svenska – Tiếng Việt – Türkçe – فارسی

Template:Article summary start Template:Article summary text Template:Article summary heading Template:Article summary text Template:Article summary heading Template:Article summary wiki Template:Article summary end

Jelikož je kolem oficiálních repozitářů spousta zmatků, tento článek se pokouší vysvětlit jejich význam.

Úvod – co je to repozitář?

Slovo repozitář z anglického slova "repository" znamená schránka, úschovna, skladiště nebo zdroj. V souvislosti s balíčkovacími systémy linuxových distribucí repozitář představuje nejčatěji server (ale může to být i lokální adresář nebo vyměnitelný disk), na kterém jsou fyzicky umístěny softwarové balíčky připravené pro instalaci do systému. Těchto repozitářu (jak uvidíte v textu níže) existuje většinou více podle účelu, pro který jsou určeny (stabilní software, software k testovaní, ...). Software z připravených repozitářů můžete pohodlně instalovat pomocí správce balíčků – v případě Arch Linuxu se jedná o pacmana. Jediné, co je vaším úkolem, je nastavit v konfiguračním souboru správce balíčků adresy (cesty) k repozitářům a aktualizovat databází dostupných baličků, které se ve zvolených repozitářích nacházejí.

Historické pozadí

Většina rozdělení repozitářů má historické důvody. Původně, když byl Arch Linux používán jen velmi malým počtem uživatelů, byl pouze jeden repozitář jménem [official] (nyní [core]). Toho času obsahoval [official] v podstatě aplikace upřednostňované Juddem Vinetem. Byl navržen tak, aby obsahoval jediný od každého "typu" programu -- jedno desktopové prostředí, jeden hlavní prohlížeč atd.

Přirozeně se tehdy vyskytli uživatelé, kterým se výběr Judda nelíbil. Díky jednoduchosti používání ABS si vytvářeli balíčky vlastní. Tyto balíčky šly do repozitáře nazvaného [unofficial] a byly spravovány jinými vývojáři než Juddem. Časem se tyto dva repozitáře staly ze strany vývojářů podporované na stejné úrovni, takže již jména [official] a [unofficial] dále neodrážely jejich pravý účel. Posléze byly někdy poblíž verze vydání 0.5 přejmenovány na [current] a [extra].

Krátce po vydání 2007.8.1 byl [current] přejmenován na [core], aby se předešlo zmatkům ohledně jeho přesného obsahu. Repozitáře jsou nyní v očích vývojářů a komunity víceméně rovnocenné, ale u [core] jsou jisté rozdíly. Hlavní odlišnost je v tom, že pro instalační CD a ukázková vydání jsou použité pouze balíčky z [core]. Tento repozitář poskytuje kompletní linuxový systém, i když to ještě nemusí být linuxový systém, který byste chtěli.

Kolem 0.5 nebo 0.6 zjistilo, že je spousta balíčků, které vývojáři nechtěli udržovat. Jeden z vývojářů (Xentac) založil "repozitáře pro důvěryhodné uživatele" (Trusted User Repositories), což byly neoficiální repozitáře, do kterých mohli důvěryhodní uživatelé umisťovat balíčky, které vytvořili. Existoval repozitář [staging], odkud mohly být balíčky někým z vývojářů Arch Linuxu povýšeny do oficiálních repozitářů, ale jinak byli vývojáři a důvěryhodní uživatelé víceméně oddělení.

Takto to po nějakou dobu fungovalo, ale problém nastal, když byli důvěryhodní uživatelé svými repozitáři znudění a nebo když chtěli nedůvěryhodní uživatelé sdílet své vlastní balíčky. To vedlo k vývoji AUR. Důvěryhodní uživatelé (anglicky Trusted Users nebo zkráceně TU) byli spojeni do více provázané skupiny a nyní kolektivně udržují repozitář [community]. Jsou odděleni od vývojářů Arch Linuxu a moc s nimi nekomunikují, nicméně oblíbené balíčky jsou stále příležitostně povyšovány z [community] do [extra]. AUR též umožňuje nedůvěryhodným uživatelům, pokud chtějí, dát své PKGBUILDy k dispozici jiným uživatelům. Tyto balíčky nejsou podporovány a občas se jim říká repozitář [unsupported], i když jelikož nejsou distribuovány žádné binární balíčky, ve skutečnosti to ani repozitář není. Důvěryhodní uživatelé mohou na základě vlastního úsudku adoptovat balíčky z [unsupported] do [community], ať už to je kvůli popularitě balíčku nebo jejich zájmu o jeho udržování.

[core]

Repozitář [core] můžete najít v core/os/i686 nebo core/os/x86_64 na svém oblíbeném zrcadle. Obsahuje základní balíčky Arch Linuxu a některý rozšiřující software a poskytne vám plně funkční základní systém.

Instalační CD obsahuje jednoduše instalační skript a obsah repozitáře core z některého dne.


[extra]

Obsah extra repozitáře najdete v extra/os/i686 or extra/os/x86_64. Obsahuje všechny balíčky pro Arch, které se nedostaly do current. Důležitý software jako KDE nebo GNOME se nachází právě v extra repozitáři.

[unstable]

Obsah unstable repozitáře najdete v unstable/os/i686. Jedná se o repozitář, který obsahuje experimentální a nestabilní software. V tomto repozitáři naleznete vývojové verze programů, protože se vždy najdou důvody proč takovýto software používat. Například zde naleznete experimentální linuxové ovladače nebo verze programů zkompilovaných přímo ze subversion.

Používat unstable repozitář je naprosto bezpečné, protože neexistují žádné jmenné kolize mezi baličky v unstable a current nebo extra repozitářích. To tedy znamená, že balíčky z unstable jsou instalovány pouze, pokud chcete takovýto balíček úmyslně nainstalovat.

Unstable repozitář není aktuálně dostupný pro 64 bitovou verzi (x86_64) Arch Linuxu.

[testing]

Obsah testing repozitáře najdete v testing/os/i686. Obsahuje balíčky ucházející se o místo v current, extra, nebo unstable repozitáři. Nové balíčky příchazí do testing repozitáře jestliže:

  • se u balíčku očekavá podstatná aktualizace a proto musí být nejdříve otestován
  • potřebují pro svůj chod překompilovat (orig. angl. to be rebuilt) i jiné balíčky. V takovém případě se všechny balíčky, které potřebují být překopilovány umístí nejprve do testing repozitáře. Když je všechno dokončeno a vše běží jak má, dostávájí se tyto balíky zpět do normálních repozitářů.

Baličky z testing repozitáře mohou mít jmenné kolize s balíčky v ostatních oficiálních repozitářích! Pokud tedy nechete používat software z testing repozitáře, vůbec jej nepovolujte.

Buďte opatrní pokud používáte testing. Váš systém nemusí po provedené aktualizaci z testing repozitáře fungovat . Testing je doporučován jen velice zkušeným nebo dobrodružným uživatelům.

[release]

Release repozitář je snapshot aktuálního stavu current repozitáře. Release repozitář nenaleznete na žádném zrcadle, protože tvoří obsah instalačního cd Arch Linuxu.

[community]

Obsah community repozitáře najdete v community/os/i686 nebo community/os/x86_64. Tento repozitář je spravován Trusted Users (důvěryhodnými uživateli) a je součástí Uživatelské repozitáře (AUR). Obsahuje balíčky z AUR, které dostaly dostatek důvěry a jsou spravovány některým z důvěryhodných uživatelů.

Community repozitář se stal teprve nedávno dostupný pro x86_64, proto zatím neočekávejte, že v tomto repozitáři neleznete spoustu softwaru pro x86_64.

[unsupported]

Unsupported není skutečný repozitář. Narozdíl od jiných repozitářů, unsupported neposkytuje binární verze balíčků. Tento repozitář se používa k odkazování na kolekci PKGBIULDů (více v ABS - The Arch Build System (Česky)) v AUR, které jsou posílány obyčejnými uživateli. Mějte na paměti, že unsupported repozitář, jak už název napovídá, je neoficiální.